Návody

D Ů L E Ž I T É - Č T Ě T E !

Prohlašuji, že veškeré návody a předlohy publikované na tomto blogu jsem vymyslela a vytvořila sama. Tímto dávám svolení k jejich dalšímu šíření na internetu při dodržení obou následujících podmínek současně:
1. Návod, či předlohu může na svůj web zkopírovat každý, kdo podle něj vytvoří vlastní výrobek a jeho obrázek publikuje spolu s návodem/předlohou.
2. Každý zkopírovaný návod či předloha bude opatřena viditelným popiskem s uvedením zdroje a funkčním proklikem na tento blog.

Výše uvedené se nevztahuje na rubriku Vzory, neboť na tyto vzory se vzhledem k jejich stáří a anonymitě nevztahují žádná autorská práva.

Návody a předlohy na ostatní výrobky zájemcům zašlu e-mailem. Žádosti si pište do komentářů ke konkrétním příspěvkům. Děkuji.

pondělí 27. ledna 2014

Minidečky

Když jsem si zřídila obchůdek na Fléru, chtěla jsem tam především dávat háčkované Velikonoční a později Vánoční dekorace, ale s těmi to nakonec dopadá jinak. Za prvé jich nestihám udělat tolik, kolik bych si představovala a za druhé se mi téměř všechny daří rozprodat dřív, než je vůbec stihnu do obchůdku umístit.

Aby tam vůbec něco bylo, vystavila jsem zatím pár deček, pro které nemám doma upotřebení a leží mi ve skříni bez užitku. Ani jsem nějak nepředpokládala, že by o ně někdo mohl mít zájem. K mé velké radosti jsem se však přecejen dočkala i první objednávky. Paní mě však prosila, jestli bych neměla i nějakou pididečku. Neměla, ale omámená vidonou na těch pár korunek jsem popadla háček a po třech dnech paní poslala fotografii se svými nejnovějšími výtvory. Nejsem žádný troškař, tak jsem jich udělala víc, aby si paní mohla vybrat.




Vybrala si sedmičku. Ostatní jsem vystavila na Fléru pro případné další zájemce. Některé se už také prodaly, ale pár jich tam ještě zbylo. Neočekávám však davy potenciálních zákazníků. Úplně mi bude stačit vaše chvála v komentářích.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/52-minidecky.html
 

Zdroj: http://kerria.pise.cz/52-minidecky.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/52-minidecky.html

středa 22. ledna 2014

Duhoví motýlci


Dlouho jsem sháněla nějaký návod na motýlky. Tenkrát jsem návod  nenašla, ale spoustu fotografií ano. Zkoušela jsem hačkovat podle těch fotek, ale pořád to nebylo to, co jsem chtěla. Nakonec, po několika nezdařených pokusech, jsem uhačkovala motýlka podle vlastního návrhu. Rozměr je cca 6 x 4 cm, záleží na síle příze.


Pokusila jsem se nakreslit návod. Ale nejsem žádný grafik, takže to vypadá, jak to vypadá. Snad se v tom vyznáte. Začínáme pěti řetízkovými oky spojenými do kruhu. Pokračujeme hlavičkou - 10 řetízkových ok, pikotka, vrátíme se zpět sedmi pevnými oky (tykadlo), uhačkujeme 3 spojené dvakrát nahozené sloupky, pokračujeme druhým tykadlem... Dál už by to mělo být jasné.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/43-duhovi-motylci.html

úterý 21. ledna 2014

Béžová vestička

Vestiček není nikdy dost. Když Adámek vyrostl z té minulé, nezbývalo než uháčkovat další. Tentokrát jsem vybrala béžovou barvu, protože už jsem doma měla zip - proč ten jsem kdysi koupila už dávno netuším, ale byl nejvyšší čas ho využít. Další rok už by mohl být krátký a kdoví jak dlouho by mi pak zase doma ležel.


Tentokrát jsem se do žádných experimentů nepouštěla a zvolila úplně jednoduchý vzor, kdy se střídají 3 dlouhé sloupky a 1 řetízkové oko. Detail vzoru:
Zdroj: http://kerria.pise.cz/58-vesticek-neni-nikdy-dost.html



pondělí 20. ledna 2014

Košíček

Tak toto je taky jedna prastará záležitost. Chtěla jsem si vyzkoušet i něco jiného, než dečky. Tento košíček mi padnul do oka a tak jsem se do něj pustila. Škrobení byl pořádný oříšek, tenkrát jsem neznala fintu s lepidlem Herkules a používala obyčejný škrob. Výsledek byl dobrý, ale po pár dnech začal košíček poněkud "vadnout". Zkusila jsem znovu naškrobit silnějším roztokem, ale po pár dnech opět "zvadnul". Místo parády šel do skříně a vlastně tam leží dodnes. Sice jsem mezitím objevila škrobení lepidlem, ale zase momentálně nemám místo, kam ho dát.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/62-kosicek.html

neděle 19. ledna 2014

Čím škrobit

Častým tématem diskuzí kolem háčkování a podobných textilních technik je otázka škrobení. A tak se s vámi podělím o své zkušenosti i další neověřené způsoby, které jsem našla na internetu. Budu ráda, když mi do komentářů připíšete, čím škrobíte vy a jak jste spokojené.

Na dečky používám běžný tekutý škrob v ředěný v poměru 1:1 a jsem s ním maximálně spokojená. Dečky si zachovávají svůj tvar, ale zároveň neztrácejí vlastnosti běžné textilie, tj. nejsou nepřirozeně tvrdé. Jenže dečky leží na stolcích a skříňkách aniž by s nimi bylo nějak výrazně manipulováno, to že jim občas visí nějaký cíp přes okraj je spíš zdobí než že by to byla vada na kráse. U Vánočních či Velikonočních ozdob je však nezbytné dosáhnout škrobením poměrně velké pevnosti výrobku.

Hledala jsem tedy, čím škrobit. A našla několik tipů:

Cukrový roztok - Návod např. ZDE. Náš starý domeček z vepřovic je poměrně vlhký, a tak se obávám, že by tento druh škrobení neměl velkou trvanlivost.

Perchlorové tužidlo - jsem objevila nedávno úplnou náhodou ZDE. Údajně je dost silně tužící, ale jeho nevýhodou je, že perchlor je silné rozpouštědlo a tak při práci s ním nesmíte používat téměř žádné umělé hmoty, obzvlášť polystyren.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/45-cim-skrobit.html

Lepidlo Herkules - mnoho krajkářek ho zmiňuje, ale žádná s ním neměla osobní zkušenost. Nepodařilo se mi k tomu ani nic přesnějšího vygooglit. Ale protože jsem zrovna měla doma jak lepidlo, tak nějaké jednoduché hačkované vločky, které bych v případě neúspěchu mohla oželet, rohodla jsem se to vyzkoušet. Ve staré zavařovací sklenici jsem si rozmíchala lepidlo s vodou asi v poměru 1:1. Potom jsem štětečkem nanesla roztok na našpendlenou vločku a nešetřila jsem. S napětím jsem čekala až lepidlo uschne, pomohla jsem mu trošku fénem. Výsledkem jsem byla příjemně překvapená a můžu tedy všem vřele doporučit.

Výrobky krásně drží tvar a nehyzdí je žádné zbytky lepidla ani fleky. Dokonce se mi zdá že jsou bělejší než před tužením.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/45-cim-skrobit.html





Zdroj: http://kerria.pise.cz/45-cim-skrobit.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/45-cim-skrobit.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/45-cim-skrobit.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/45-cim-skrobit.html

středa 15. ledna 2014

Pletení pro Jitušku

Před časem jsem se probírala starými fotografiemi své dcery. Byla na nich ještě malá. V té době jsem jí upletla spoustu krásných hadříků a i když jsem to neplánovala, některé se mi podařilo zachytit i na fotografiích. A tak si říkám, proč je nedat i na blog, vždyť jsou to také moje díla i když to bylo dávno. A nemyslete si, rozhodně nejsou všechny!

Omluvte, prosím, kvalitu fotografií - bohužel odpovídá technologii vzniku i jejich stáří.


Jeden z nejstarších výtvorů. V čase "očekávání" během roku 1991 jsem napletla několik miminkovských svetříků, čepiček, bačkůrek a ponožek... Ale zvěčněny fotoaparátem mám jen tyto bílé kalhotky pletené celé lícovým žerzejem. Na hrudníku jsou zelené proužky, spodek nohaviček je lemovaný růžovými proužky.  K těmto kalhotkám patřily ještě pruhované ponožky, které jsem bohužel upletla větší, takže se oblékaly jindy. Oblékla jsem tedy bačkůrky, které patřily k jiné soupravičce, také poněkud nepovedené. V té době jsem toho upletla víc, ale nezvěčnila fotoaparátem.


Dlouho jsem přemýšlela, jestli sem vůbec dávat tuhle fotku. Je to nejpovedenější obrázek mého dalšího výtvoru - červených šatiček s bílým sedlem. Jsem sice přesvědčená, že jsem měla i fotografii kde byly vidět celé, ale nemůžu ji najít. Šatičky jsou pletené na kruhových jehlicích. Červenou přízí je "hráškový" vzor, bílé sedlo je pružný vzor. Kolem krku byly hodně široké, stažené šňůrkou s bambulkami, aby se vytvořil krejzlík.


Jaké štěstí, že se Jituška při focení otočila jinam. Jinak byste tuhle čepičku neviděli. Je pletená vzorem "husí kůže". Ano, to byla ta soupravička s bačkůrkami z první fotografie. Nějak jsem neodhadla, jak má takové miminko velkou hlavu. Sekla jsem se jen asi o rok a půl. Původně k tomu měl být ještě svetřík, ale naštěstí na něj už nezbyl čas, kdoví jakou by měl velikost.


Někdy kolem roku 1994 byly v módě svetříky s vyplétanými obrázky. Jituška jich měla několik: S pejskem, s kohoutem, s muchomůrkami... A také tento jednodušší, pruhovaný s beruškami.


Ani nevím, proč jsem pletla tento růžový šátek. Nejspíš proto, že podzimní čepice byly docela drahé a já měla doma spoustu nejrůznějších zbytků přízí. A vůbec, Jitušce slušel víc než nějaká čepice. Alespoň bylo poznat, že je holčička.


V roce 1995 jsem v nějakém časopise natrefila na pletené šatičky a moc se mi líbily. Tak jsem se do nich pustila. Sukýnka byla široká - skoro kolová. Jako všechny holčičky i Jituška byla nadšená z toho, jak se točí.

 
V roce 1996  jsem (mimo jiné) upletla bílý svetřík.


Asi jediný svetřík, který se uchoval dodnes. Ležel dlouho zapomenutý ve skříni. Když jsem ho znovu objevila, už byl na světě Adámek, a tak teď trpělivě čeká až do něj doroste. Ovšem nic nebránilo tomu, pořídit fotografii pro tento článek.


Asi posledním pleteným výtvorem pro Jitušku byl narychlo dělaný růžový kostýmek "na svatbu". Bylo jí 10 let a už se začala zajímat o módu apod. Moje svetříky už se jí nelíbily.







úterý 14. ledna 2014

Maxišátek


Můj muž býval koňák tělem i duší. A k westernovému ježdění také patří country hudba. A protože kolem dokola bývalo podobně trefených koňáků hodně, byly také časté různé countrybály, kde se všichni scházeli a kromě tancování a popíjení si také vyměňovali zkušenosti a drbali se navzájem. V té době jsme tedy absolvovali zhruba 3-5 countrybálů za rok. Můj muž měl za ty roky patřičné oblečení a já si také nechala ušít speciální šaty. Ale na prvním countrybále pod širým nebem jsem zjistila, že i v parném létě jsou noci poměrně chladné. Chtělo to stylový doplněk.
A protože jsem holka šikovná, koupila jsem bílou vlnu a pustila se do dílka. Vyrobila jsem si vlněný maxišátek. Na první pohled to moc nevypadá, ale skutečně svůj účel plnil. Ač samá díra, krásně hřál. Ale měla jsem ho na sobě jen párkrát. Pak přišel na svět Adámek a bylo po tancování. Když jsem zjistila, že už se do šatů nevejdu, prodala jsem celý model včetně šátku na Aurku.
Na památku mi zbyly fotky, které jsem pořídila vlastně jen kvůli prodeji.




Zdroj: http://kerria.pise.cz/61-maxisatek.html

pondělí 13. ledna 2014

Háčkovaná vázička


Je tu jeden z mých výtvorů. Doufám, že se vám bude líbit. Chtěla jsem něco hezkého a jednoduchého. Uvnitř je sklenička od výživy, takže je možné vázičku použít i pro řezané květiny.



Protože se jedná o výtvor podle mého vlastního návrhu, podělím se s vámi i o postup. Hačkovala jsem ze Sněhurky.
Začínáme na 10 řetízkových ok, které spojíme pevným okem do kruhu. Do něj uhačkujeme 24 dvakrát nahazovaných sloupků.
2. řada: do každého sloupku předchozí řady uhačkujeme 2 dvakrát nahazované sloupky (celkem máme 48 sloupků)
3. řada: dvakrát nahazované sloupky, rovnoměrně přidáme dalších 24 sloupků (celkem máme 72 sloupků)
4. řada: Obloučkový vzor - hačkujeme 7 dvakrát nahazovaných sloupků vpichovaných do stejného místa. 3 sloupky vynecháme a do čtvrtého uhačkujeme krátký sloupek. Znovu 3 sloupky vynecháme a do dalšího hačkujeme 7 dvakrát nahazovaných sloupků. Opakujeme po celém obvodu.
5. řada: Práci otočíme, abychom mohli pokračovat opačným směrem (z lícové strany vázičky) a budeme vpichovat do čtvrté řady. Hačkujeme vějířkový vzor. Vždy hačkujeme 3 dvakrát nahazované sloupky do prostředního z vynechaných. Střídáme 3 sloupky - 3 sloupky - řetízkové oko....
6.-12. řada: Vějířkový vzor - Nad řetízkovým okem hačkujeme 3 dvakrát nahazované sloupky, řetízkové oko a znovu 3 dvakrát nahazované sloupky. Opakujeme po celém obvodu.
13. řada: Okýnka pro stužku - mezi každé 3 sloupky předchozí řady uhačkujeme jeden dvakrát nahazovaný sloupek. Mezi sloupky hačkujeme 2 řetízková oka.
14. řada: Stejně jako 5.
15.-17. řada: Stejně jako 6.-12.
18. řada: Pokračujeme vějířkovým vzorem, ale místo jednoho hačkujeme 3 řetízková oka.
Je to můj první psaný návod, tak snad bude srozumitelný. Jako vodítko můžete využít i fotografie.
 


Na té první fotografii je taková nijaká, ale s květinami vypadá skvěle. Po čase mě požádala kamarádka, jestli bych jí taky takovou neuháčkovala, jen chtěla zelenou s melírem. Proč ne? A pustila jsem se do díla. Trošku jsem měla obavy, co ten melír provede. Ale výsledek mě příjemně překvapil, udělalo to celkem pravidelné proužky.






Zdroj: http://kerria.pise.cz/42-hackovana-vazicka.html

pátek 10. ledna 2014

Modrobílá vestička

Tuhle vestičku jsem háčkovala Adámkovi předloni. Zjara a zpodzimu vestičky vždycky hodně užije. Prohrabala jsem taburet, kde schovávám klubíčka a vybrala zbytky modré příze. Zdálo se mi, že by na vestičku mohla vystačit. Vybrala jsem si vzor a pustila se do práce. Když jsem byla asi v polovině, bylo jasné, že modrá příze stačit nebude.

Probrala jsem tedy znovu svá klubíčka a hledala něco vhodného ke zkombinování. Klubíček mám sice požehnaně, ale kromě toho, zda se barvy k sobě hodí, je třeba také najít přízi o stejné síle. Už to vypadalo beznadějně, ale nakonec jsem na dně taburetu objevila dvě klubíčka smetanové příze, jejíž síla se zdála být správná. Teď jen doufat, že množství bude stačit.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/53-modrobila-vesta.html

Nakonec to vyšlo. Bylo to o fous. Z té modré nezbylo vůbec nic, ale vestička se myslím povedla. Udělala jsem ji nemoderně dlouhou, aby dobře hřála na záda. Myslím, že Adámkovi slušela. Dnes už ji nosí někdo jiný, stejně jako ostatní věci, z nichž Adámek vyrostl, jsem ji věnovala někomu s menšími dětmi.



Pro zájemce ještě detail vzoru a háčkovací schéma.




roj: http://kerria.pise.cz/53-modrobila-vesta.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/53-modrobila-vesta.html

středa 8. ledna 2014

Karnevalový kostým pro nešikovné

Je tu období karnevalů a tak mě napadlo se s vámi podělit o můj vlastní nápad, jak jednoduše vyrobit dítěti kostým. Doba papírových masek i kostýmů již dávno minula. Dnešní karnevalová móda si žádá trvanlivější materiály.

Dnes už se dají pěkné kostýmy koupit za pár šestek. Ale ještě před pár lety taková nabídka nebyla. Hledala jsem tedy způsob, jak obstarat Jitce kostým, který by obstál v konkurenci ostatních masek. Nejsem žádná švadlenka, takže tohle také nebyla ta správná cesta. Nakonec mě však napadlo docela jednoduché řešení.

Na počátku všeho musí být nápad, co za masku, chcete vytvořit. Podle toho koupím u Vietnamců obyčejné jednobarevné bavlněné tričko velikosti cca S za asi 30-40 Kč. Dále zapojím fantazii, navštívím galanterii, papírnictví, drogerii, prohrabu se starými hadříky doma a tričko dotvořím podle svých představ. Celková cena jedné masky obvykle nepřesáhne 100 Kč. Navíc se dítě může podílet na vzniku masky, čímž se dobře zabaví. Následně po skončení karnevalu pak může masku využívat i doma při hrách.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html


Trpaslík
Obyčejné jednobarevné větší tričko jsem doplnila páskem. Vousy a čepice jsou z prastarého kostýmu Santa Klause, který si kdysi Jitka koupila na nějaký večírek. Na těch vousech nic není, je to jen ustřižený kousek bílého plyše.

 
Indinánské šaty
Do tohoto kostýmu bude muset Adámek ještě chvíli růst. Kdysi jsem ho dělala Báře. Tenkrát tu bývala pro děti pravidelná indiánská bojovka a kostým byl potřeba každý rok. Na tričko jsem našila zbytky kanavy z níž jsem vytažením nití nadělala třásně. Další rok jsem výtvor dozdobila jednoduchou křížkovou výšivkou.


Čert

Na půdě mám ještě schovaný kostým čerta, který Jitka zase nosila na každoroční čertoviny. Na černé tričko jsem nepravidelně přišila třásně z červeného chemlonu.
Čarodějnice

Jeden z kostýmů, který už se nedochoval. Na jakékoliv tričko tmavší barvy můžeme přišít pár záplat, z provázku vyrobit pavučinku... Já jsem to ještě dozdobila nějakýma gumovýma potvorama z hračkářství.


Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html

Námořník nebo pirát
K tomu snad ani není třeba něco psát. Stačí pruhované triko, nějaký starší pásek, na hlavu šátek, na ucho náušnici...







Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/28-karnevalovy-kostym-pro-nesikovne.html

úterý 7. ledna 2014

Čepice

Už je po Vánocích, ale já se k nim ještě musím alespoň krátce vrátit. Když u nás Jíťa byla naposledy, projevila zájem o háčkovanou čepici. Tedy doslovně se zeptala, jestli bych jí nějakou byla ochotná uháčkovat. Jak víte, háčkování pro mě není problém. Problém spíš je, trefit se do jejího vkusu. Moje odpověď tedy zněla: "Řekni si jaký styl a jakou barvu." To ji zaskočilo, protože sama přesně nevěděla, co by si tak asi představovala. Zapnula jsem jí Flér a vyhledala výraz "čepice háčkování". Vyjelo jich snad několik set. Jíťa se chvíli přehrabovala obrázky a pro změnu se zase nemohla rozhodnout - líbilo se jí několik čepic. Ale nakonec si vybrala. Vzhledem k tomu, že do Vánoc zbývalo pár dní, měla jsem co dělat, abych dárek stihla. Ale podařilo se.







Zdroj: http://kerria.pise.cz/259-cepice-pro-baru.html

pondělí 6. ledna 2014

A je to!


Chcete vědět co?
Přece ten oblíbený večerníčkový seriál o dvou popletených kutilech. Pat a Mat patří k oblíbeným postavičkám našeho Adámka a tak Ježíšek celý prosinec posedával s háčkem a barevnými klubíčky, aby se pod stromečkem rozzářila dvě očka.
Adámek si přál od Ježíška ledacos: Bagr, lego i knížku. Ale stejně největší radost měl ze dvou panáčků, kteří po navlečení na ruku "obživli". Ano, uháčkovala jsem jeho oblíbené postavičky jako maňásky. Zatímco vysněný bagr i lego leží zapomenuté kdesi ve skříňkách, maňásci chodí všude s Adámkem a večer uléhají do postýlky.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/250-a-je-to.html





Zdroj: http://kerria.pise.cz/250-a-je-to.html

neděle 5. ledna 2014

Z historie pletení


Kdy vlastně vzniklo pletení? Snad jedině vynález stroje času by nám mohl dát odpověď na tuto otázku.
Pletení je jedním z mých koníčků. Když jsem nedávno hledala nějaký pěkný vzorek, natrefila jsem i na článek pojednávající právě o historii této textilní techniky. Přišlo mi to docela zajímavé a tak jsem pro vás udělala stručný výtah.

Nejstarší písemnou zmínku o pletení najdeme v Homérově Odyssee. Odyseova věrná manželka Penelopa odbývala dotěrné nápadníky slibem, že se za některého z nich provdá, až dohotoví roucho. Ve dne tedy pilně pracovala a v noci svou práci párala. O technice sice Homér mlčí, ale co jiného umožňuje tak snadné maření vlastního díla, než právě pletení? Také na nalezených starořeckých amforách jsou vyobrazeni lidé v těsně přiléhajících nohavicích na způsob trikotu. Archeologické nálezy skutečných pletenin z této doby však nemáme.
Nejstarší nalezené pletené výrobky pocházejí ze 4.-5. století před n.l. Bohužel, pletenina má tu výhodu, že je poměrně snadné oděv vypárat a přízi opakovaně použít, čímž se ovšem podstatně snižuje její životnost. Někteří badatelé se také domnívají, že zbytky textilií nalezených v Egyptských hrobkách ze 13. stol. př.n.l. jsou právě pleteniny. Ty jsou však v takovém stavu, že přesné určení výrobní techniky je nemožné.
První skutečně zachovalé nálezy pletených výrobků pocházejí ze 3.-5. stol.n. a to hned z několika od sebe dosti vzdálených míst (Peru, Egypt, Dánsko). Obtížnost vzorů, jemnost detailů a barevnost svědčí o vysoké technice pletení.
Ve 13. století je už pletení poměrně hodně rozšířeno v Itálii. Odtud se dostalo do Španělska, Francie, Anglie, Skotska, Německa atd. V 16. století můžeme říct, že pletení dobylo Evropu. Pletené věci, hlavně punčochy, jsou ve velké oblibě na královských a šlechtických dvorech. Ruční výroba pletených punčoch v té době převýšila ostatní textilní výrobu a brzy se začala organizovat v ceších.
Pletařský cech v Praze byl založen roku 1612. Tehdejší pánská móda si libovala v dlouhých přiléhavých punčochových nohavicích a pletené punčochy uvítala, jelikož přiléhaly k tělu a zdůrazňovaly tak tvar nohy lépe než punčochy šité.
Zajímavostí je, že původně bylo pletařství výhradně mužskou záležitostí. Muži se konkurenci žen bránili. Za zaměstnávání žen dokonce hrozily vysoké pokuty. Teprve později, když se pletení rozšířilo, začaly se jím zabývat i ženy. Stejně jako se chodilo na přástky, tak se chodívalo i na pletení. U nás byly v době obrození u dam oblíbené čajové dýchánky s pletením.
Průlomem v ručním pletení byl vynález pletací stolice anglického faráře Williama Lee z roku 1598. Princip této stolice byl použit při konstrukci téměř všech pozdějších pletacích strojů. Vývoj však trval velmi dlouho a teprve v 19. století můžeme mluvit o mechanizované pletařské výrobě.

 Základní info a data čerpány z publikace: Ludmila Pešková - Ruční pletení, nakl. Práce 1970
Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.htm

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/39-z-historie-pleteni.html

sobota 4. ledna 2014

Dečka na konferenční stolek

Konferenční stolek bez dečky vypadá tak nějak divně. Ale šikovné ručičky v kombinaci s háčkem vyrobí krásný doplněk. I když, přiznám, že výroba mi trvala skoro rok. Vždycky jsem práci na čas odložila a věnovala se zase chvíli něčemu jinému, a pak zase pokračovala dál.

Trošku s obavou jsem použila melírovanou přízi a byla mile překvapená. Melír vytvořil na dečce poměrně pravidelné proužky.


A představte si, že Adámek neměl nic lepšího na práci, než pár dní po dohotovení vzít nůžky a rozstříhat mi u ní okraj. Je to už několik let a já se zatím stále nedostala k tomu, abych to opravila. 


pátek 3. ledna 2014

Hvězdičky na záclonových kroužcích

Když jsem koncem léta vyrazila na pravidelný nákup do supermarketu, nestačila jsem se divit. Prázdniny ještě neskončily, očekávala jsem tedy spíš velký finiš školních příprav a s tím související nabídku "supervýhodných koupí" na poslední chvíli. Ale chyba lávky! V supermarketech tou dobou už strašili Mikuláši - tedy zatím jen ti čokoládoví.

Je to sice divné, ale za sebe musím manažerům supermarketů poděkovat. Díky nim jsem si uvědomila, že ač je sice ještě léto, Vánoce se nezadržitelně blíží. Byl nejvyšší čas se pustit do vánočního háčkování. Rozhodla jsem se doplnit sortiment o nějaké novinky. Bohužel čas neúprosně letěl a žádosti o andělíčky přibývaly, tak jsem nakonec stihla jen pár hvězdiček na záclonových kroužcích. O Velikonocích jsem viděla podobné dekorace s kuřátky a napadla mě Vánoční obměna. Konečně jsem zužitkovala zvonečky, které mi doma leží už nějaký ten rok bez užitku.

   

Zkušenější tvořilky nejspíš postup vykoukají z detailu. Pro ty méně zkušené přidám stručný popis - kreslit se s tím fakt nebudu.

Nejprve se kroužek na záclony hustě obháčkuje krátkými sloupky. V další řadě se rovnoměrně rozdělí na osminky a každou začneme krátkým sloupkem, pokračujeme sedmi řetízkovými oky a znovu krátký sloupek na začátek další osminky. V další řadě pak do každého obloučku z řetízkových ok uháčkujeme cíp hvězdičky: 1 krátký sloupek, 1 polosloupek, 1 dlouhý sloupek, 1 dvakrát nahozený sloupek, 1 třikrát nahozený sloupek, 1 dvakrát nahozený sloupek, 1 dlouhý sloupek, 1 polosloupek a 1 krátký sloupek. To je celé. Pokud chceme, můžeme ještě olemovat řadou krátkých sloupků lurexovou nebo barevnou přízí. Přivážeme kupovaný zvoneček nebo rolničku a dílo je hotovo.



Další návody na háčkované vánoční ozdoby a dekorace naleznete ZDE.


Zdroj: http://kerria.pise.cz/59-hvezdicky-na-zaclonovych-krouzcich.html

čtvrtek 2. ledna 2014

Háčkované perly

Různých vánočních ozdob mám už spousty. Ale pořád mi chyběl nějaký vánoční řetěz. Dlouho jsem si s tím lámala hlavu. Měla jsem různé nápady: jednotlivé vločky spojit řetízkem, nebo je rovnou sháčkovat, uháčkovat krajkový proužek/stužku apod. Ale pořád se mi to zdálo takové divné. Až jsem si na svetříku pro Viktorku vyzkoušela a natrénovala háčkované nopky. A nápad byl tu! Vánoční řetěz bude perličkový, tedy celý z háčkovaných perliček. A jak to dopadlo? Posuďte sami!

  



Samozřejmě, že jsem řetězy (ostatně jako většinu svých výrobků) vystavila i na Fléru a mají docela úspěch. Dělávám je už třetím rokem, ale na můj vlastní stromeček mi jen málokdy nějaký zbyde. Letos jsem byla požádána, zda bych neuháčkovala barevné - zákaznice si přála žluté a fuchsiové. Proč ne? řekla jsem si a pustila se do toho, sama zvědavá, jak budou vypadat.


Čas od času mě některá kolegyňka žádá o návod. Žádný nemám, vždyť na tom není nic těžkého. Pokud zvládáte uháčkovat nopky z "vytažených ok" tak jen střídáte příslušný počet řetízkových ok a nopek ze stejného počtu vytažených ok do prostředního oka řetízku. V případě použití příze Sněhurka je to tedy 6 řetízkových ok a nopek ze 6 vytažených ok do třetího řetízkového oka. Stále se to opakuje až dosáhnete potřebné délky, obvykle asi 3 metry.

Další návody na háčkované vánoční ozdoby a dekorace naleznete ZDE.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/266-hackovane-perly.html