Návody

D Ů L E Ž I T É - Č T Ě T E !

Prohlašuji, že veškeré návody a předlohy publikované na tomto blogu jsem vymyslela a vytvořila sama. Tímto dávám svolení k jejich dalšímu šíření na internetu při dodržení obou následujících podmínek současně:
1. Návod, či předlohu může na svůj web zkopírovat každý, kdo podle něj vytvoří vlastní výrobek a jeho obrázek publikuje spolu s návodem/předlohou.
2. Každý zkopírovaný návod či předloha bude opatřena viditelným popiskem s uvedením zdroje a funkčním proklikem na tento blog.

Výše uvedené se nevztahuje na rubriku Vzory, neboť na tyto vzory se vzhledem k jejich stáří a anonymitě nevztahují žádná autorská práva.

Návody a předlohy na ostatní výrobky zájemcům zašlu e-mailem. Žádosti si pište do komentářů ke konkrétním příspěvkům. Děkuji.

středa 30. prosince 2015

Paličkované ozdoby

Paličkování jsem doslova propadla a tak není divu, že paličkuju jako o život. V hlavě mám tolik nápadů a volného času tak málo... O Velikonocích jsem vzorníčky využila na ozdobení kraslic. Další vzorníčky jsem pak vyráběla rovnou ve dvou provedeních s tím, že z nich vytvořím ozdoby na Vánoční stromeček. Trošku jsem, pravda, podcenila škrobení, ale to se dá poměrně snadno napravit. Jinak se povedly docela dobře, nemyslíte?


středa 23. prosince 2015

Přání


Všem Vám děkuji za přízeň a přeji krásné a pohodové Vánoce a spoustu inspirace do dalších let.

středa 25. listopadu 2015

Háčkované kapky

Pravidelní čtenáři už dávno vědí, že ozdoby na stromeček mám ručně dělané - převážně háčkované. Ale chtěla jsem i nějaké klasické baňky s tím, že si je dozdobím. K tomuto účelu jsem po minulých Vánocích ve výprodeji koupila různé baňky. Je důležité mít nejprve baňky a pak teprve na ně tvořit "obleček".


Vzor jsem zvolila úplně jednoduchý a přitom efektní. Začínám 6 řet. oky spojenými do kruhu. V první řadě háčkuju filetovou technikou 3 "okýnka" z jednoho dl. sloupku a 2 řet. ok. V dalších řadách přidávám po jednom dl. sloupku a to až do rozříření pásku na 5 dl. sloupků. Řet. oka mezi nimi je třeba upravovat podle tvaru baňky. Ve středu baňky uháčkuju "pavoučky" - tzn. nejprve dlouhý řetízek, v další řadě kratší v prostřed přesně podle obvodu baňky, dále delší a poslední nejdelší, kdy v polovině řetízku naberu všechny ostatní řetízky a spojím je kr. sloupkem. Dále pokračuju opět filetovými okýnky a pravidelně v každé řadě ubírám 1 dl. sloupek, případně i nějaké to řetízkové oko.

Snad je návod alespoň trošku srozumitelný. V případě nejasností se nebojte zeptat, ráda pomůžu.

středa 21. října 2015

Srdíčková dečka

V září opět začalo paličkování. I když jsem přes prázdniny nezahálela a rozhodně se nedá říct, že bych se nudila, tak do paličkování už jsem se těšila. Původně jsem se chtěla naučit paličkovat lístečky, ale když přišla nabídka na dečku, tak jsem prostě neodolala. Na obrázku vypadala nádherně s použité techniky umím, takže nebyl důvod si to nevyzkoušet. Začátek jsem s nápovědou lektorky lehce zvládla a o dokončení se pokusila samostatně. I když jsem v některých místech trošku tápala a zřejmě ani nedodržela stejný postup jako u prvního srdíčka, tak nakonec přecejen něco vzniklo...


Velmi mě těší vaše slova uznání, ale stále jsem jen začátečník, který neumí nic než dvě techniky: plátno a polohod. Jejich vzájemnou kombinací však už nyní mohou vznikat úžasné vzory.

úterý 6. října 2015

Pončo

http://www.stoklasa.cz/
Partner blogu
Už dlouho nosím v hlavě nápad na pončo vytvořené technikou "tkané háčkování". Mnohé jste o ní zřejmě alespoň slyšely, ale pro všechny případy: Je to poměrně jednoduchá technika, kdy se jednou přízí uháčkuje dírkovaný podklad a následně se dírkami proplétá jiná (často silnější) příze. Já chtěla na provlékání rozstříhat stará trička na provázky. První pokus však nevyšel podle mých představ, protože tričko bylo už značně seprané a vybledlé a i po rozstříhání to na něm bylo vidět. Musela bych použít trička nová, ale to mi zase bylo líto...

Pak jsem objevila v e-shopu Stoklasa novinku - špagety z tričkoviny. To by byl skvělý materiál! Ale co cena? Zkusmo jsem hodila na váhu jedno novější tričko a hned bylo jasné, že i při vietnamských cenách to vyjde zhruba stejně a navíc odpadá práce se stříháním! Musela jsem to vyzkoušet... 

Vybrala jsem si jednu z přízí, co mám doma a pustila se do díla. Zpočátku to bylo náročné, protože jsem neměla žádný návod a vše tvořila na základě svých zkušeností a fantazie. Přiznávám, že i když jsem si vyrobila zkušební vzorek, stejně jsem pak dílo několikrát párala a začínala znovu. Ale nakonec se podařilo a základ byl na světě. Zbývala jen maličkost - provléknout špagety. Ono to vypadá jednoduše, proto jsem si tuto techniku vybrala. A taky že je, jen to trvá skoro stejně dlouho, jako háčkování základu. Konečně jsem mohla vyrazit do světa v nové parádě!



Návod:

Potřebujeme cca 800 g obyčejné silnější příze, 3 klubíčka špaget z tričkoviny a háček přiměřené síly.

Z příze uháčkujeme základní tvar. Začneme kolem krku, kde pro výstřih uháčkujeme 124 řetízkových ok a spojíme oba konce. Dále pokračujeme v kruhových řadách podle vzoru, přičemž v každé řadě přidáváme jeden "čtvereček" ve středu předního a zadního dílu. Po uháčkování potřebné délky, končíme řadou prázdných čtverečků.



Zapošijeme konce přízí a začneme provlékat špagety. Na způsobu provlékání a střídání barev závisí výsledný vzhled. Pro názornost přikládám detail konečné podoby mého vzoru:


Doporučuji nechat konce špaget o dost delší, než plánujete mít třásně. Při provlékání se totiž různě posunují a tak si ušetříte spoustu práce s urovnáváním délek. Teprve až máme vše provléknuté, zastřihneme špagety do roviny. Na konci každé "třásně" můžeme udělat uzel, který ji ochrání před případným třepením.  Úplně na závěr jsem kolem krku provlékla kroucenou šňůrku, kterou jsem výstřih maličko stáhla a zároveň působí jako ozdobný prvek.

středa 10. června 2015

Háčkovaná kabelka

Partner blogu
Nedávno mě v e-shopu Stoklasa zaujala provázková příze a rozhodla se ji vyzkoušet. Sice cena za klubíčko se na první pohled zdá přehnaná, ale když si člověk uvědomí, že to klubíčko váží půl kila, tak nakonec vychází 10 dkg za 40 Kč, což je více než slušné.

Když jsem přízi objednávala, ještě jsem neměla přesnou představu, co z ní budu tvořit. Pár nápadů jsem měla, ale ke konečnému rozhodnutí jsem potřebovala si materiál trošku blíže prohlédnout a "ochytat".

Příze je velmi pevná a téměř vůbec nepruží. Jako skutečný provázek. Na dotyk je jemnější - vždyť je to bavlna. Oproti běžnému provázku je mnohem silnější, ale zase ohebnější, takže práce s ní je mnohem příjemnější. Celkově na mě působí dojmem, že by výrobky z ní měly zachovávat svůj tvar i v případě, že budou vystaveny větší zátěži - samozřejmě záleží také na použitém vzoru.


Vzhledem k její síle a množství materiálu, které jsem měla k dispozici jsem se nakonec rozhodla pro výrobu nějaké kabelky, které poslední dobou často na internetu obdivuju. Vybrala jsem si vzor a pustila se do díla. Uháčkováno bylo poměrně brzy - šlo to rychle, ale dlouho čekala na dokončení, protože bylo nutné zajet do města a koupit zip.

Uháčkovala jsem přední část podle vzoru, zadní část jen z dlouhých sloupků a k tomu pás z dlouhých sloupků, který byl zároveň dnem, boky kabelky i popruhem. Jednotlivé díly jsem k sobě sháčkovala krátkými sloupky - jednak mi to přišlo pevnější, ale především hezčí než sešívání. Jako podšívku jsem použila zbytek staršího plátna, které se mi doma několik let bez užitků povaluje. Vzhledem k tomu, že ze mě nikdy švadlena nebude, tak jsem se nějakými kapsičkami na mobil nebo klíče vůbec nedělala - nakonec svoji vlastní kabelku si můžu udělat jak chci.



Na tuto kabelku (rozměr 20x30 cm) mi jedno klubíčko zmíněné příze vystačilo úplně přesně. Nezbylo prakticky vůbec nic.
Pro zájemce přidávám háčkovací schéma:

Zdroj: Diana Háčkování speciál č. 4 rok 2005 (výřez vzorku)




středa 27. května 2015

Paličkovaná dečka č. 2

Koukám, že jsem za minulý měsíc nic moc neudělala. Pracuju na pár věcech současně - ono paličkování si na cesty do auta vzít nemůžu, stejně tak jako už téměř hotový svetr. Ale protože se blíží poslední lekce paličkování, tak jsem ponejvíce paličkovala, abych si uvolnila herdulku - zatím mám stále jen jednu a zřejmě ještě dlouho to tak bude. Pustila jsem se do další dečky, je podle stejného podvinku, jako ta minulá, ale paličkovaná jiným vzorem - tedy jen okraj. Tentokrát se mi dařilo podstatně lépe. Vím jen o jediné chybičce. Také jsem už pochopila, jak na zakončení, aby nitky a součky byly co nejméně nápadné - ten rozdíl je znát.


A pro porovnání, obě dečky společně. Pořád se nemůžu rozhodnout, která je hezčí. Co myslíte vy?

středa 22. dubna 2015

První velká výzva

Zhruba před rokem jsem byla poprvé na kurzu paličkování ve Vyškově. A už jsem tu asi zmiňovala, že mi paličkování docela učarovalo. Kurzy jsou přibližně 1x za měsíc, ale já jich hodně vynechala kvůli zlomené ruce. Dalo by se říct, že za ten rok jsem byla asi 5x nebo 6x.

Ale sebevědomí mi rozhodně nechybí, tedy alespoň co se paličkování týká. Když mi lektorka napsala, že pokud si troufnu, můžu se spolu s ostatními pustit do kulaté dečky... Výzvu jsem přijala a statečně si namotala paličky - bylo jich 27 párů (= celkem 64 paliček).

Nejtěžší byl asi začátek. Obávám se, že bez pomoci lektorky bych to sama nezvládla. Ale po prvním cípu hvězdičky už to bylo lepší, i když zhruba do poloviny dečky jsem se v tom ještě ztrácela a musela celkem často párat a vracet se.


Takhle to vypadalo během práce - paličky doslova všude a všemi směry. Aby se nepomíchaly, vypomáhala jsem si občas šátkem, kterým jsem zakrývala ty, co zrovna nebyly potřeba. I přesto, že jsem se hodně snažila, je tam několik chyb, které jsem odhalila až dost pozdě, takže se mi k nim nechtělo už vracet. Nakonec u tohoto podvinku to až tak nevadilo. Také se mi během práce 2x přetrhla nit, takže jsou tam navíc malé součky. Nevím, jestli jsou vidět, ale já o nich vím a tím pádem je vidím na první pohled (stejně jako ty chybky).

A takto vypadá výsledek (dečka má průměr 15 cm):

pondělí 30. března 2015

Kraslice á la Haná

Partner blogu
Od doby, kdy jsem přišla sem na Hanou, chci si vyzkoušet hanácké kraslice - to jsou ty zdobené slámou. Zatím na to nedošlo. A poté, co jsem naživo na loňském setkání Ženského klubu viděla, jaká je to ve skutečnosti piplačka, byl tento záměr odsunut na neurčito.

Ovšem, když jsem u Stoklasy objevila Lepidlo v tužce, vzbudilo to u mě nový zájem o hanácké kraslice. S takovým lepidlem by to totiž mohla být hračka. Bohužel jsem si nenastřádala žádnou slámu, ale moje "kreativní střevo" si vědělo rady, čím ji nahradit...


Nakoupila jsem si barevné papírové stužky, výfuky mám doma skoro pořád, lepidlo taky dorazilo... Co ještě třeba? Ostré nůžky a trocha fantazie...

Nastříhala jsem si dílky a začala je lepit. Lepidlo má opravdu velmi tenkou špičku, kterou se na ty malé kousíčky nanese jen takové množství, které je potřeba. Dokonce i ty tenoučké proužky byly silnější, než pruh lepidla, který jsem na něj nanášela. Splnilo mé očekávání, žádné upatlané prsty, ani okolí nalepovaných dílků. Další skvělá vlastnost lepidla je, že po zaschnutí je průhledné, takže případné úpravy - posunutí již přiloženého tvaru nijak neohrozí výsledné dílo. Trošku déle schne a je tedy potřeba každý kousek chvíli přidržet. I tvar balení je zvolen výborně, dobře se drží a mezi jednotlivými lepeními leží na stole, takže špička je stále zásobená a připravená k dalšímu použití, ale přitom nikde neukápne. Na lepení drobných kousků je asi opravdu jedním z nejlepších. Mimochodem, s ním to zvládnou i malé děti - můj syn to také vyzkoušel.


A nakonec ukázka mého skromného díla. Pokud si nezapomenu v létě nasbírat slámu, možná tu příští rok budete moci obdivovat i ty pravé hanácké kraslice.



středa 25. března 2015

Vzorník jako kraslice

Omlouvám se, ale vzhledem k tomu, že Velikonoce se nezadržitelně blíží, tak vás v následujících dvou týdnech plánuju zahrnout větším počtem výrobků vztahujícím se k těmto svátkům. Dnes to budou opět kraslice, pro většinu z vás dost netradiční...

Jak už jsem zmínila, loni jsem se začala učit paličkovat. Jenže paličkování vzorníčků mě moc nebaví. Tedy nebavilo, dokud mě nenapadlo jejich využití... A od té doby mi jde jejich tvorba mnohem lépe a s mnohem větším nadšením. Rozhodla jsem se je totiž sešít a navléknout na vyfouklá vejce. Vzniknou tak jednoduché krajkové kraslice, některé jednodušší, jiné už opravdu efektní... První várku jsem rozdala děvčatům na srazu - chtěla jsem jim jako dárek dát něco, co samy nedělají. Háčkovat umí skoro každá, s paličkováním je to přecijen jiné.


Trošku jsem měla problém s velikostí, protože vajíčka nejsou stejná a zatímco z některých koružky doslova padaly, na jiné se zase nasadit vůbec nepodařily. Ale naštěstí mám výfuků dostatečnou zásobu, a tak jsem ty správné našla.

pondělí 23. března 2015

Jarní setkání

Na právě uplynulý víkend jsem se několik měsíců těšila. Myslím, že jsem nebyla sama. Setkání našeho virtuálního Ženského klubu jsou vždy tak ... jak to jen vystihnout? ... obohacující. A teď tu sedím a nevím, jak shrnout a přiblížit vám své dojmy.

Jelikož setkání bylo dvoudenní, bylo toho opravdu hodně. Stihli jsme probrat snad všechno, co obvykle ženy zajímá. Nikoho asi nepřekvapí, že většina rozhovorů se točila právě kolem nejrůznějších ručních prací. Vždyť ty jsou smyslem a hlavní náplní našeho klubu. A tak jsme si vyměňovaly zkušenosti s materiály i technikami, prozrazovaly si navzájem různé fígle apod. Každou chvíli odněkud zaznělo: "Pošlu ti na mejl odkaz, obrázek, návod...." (To mi připomíná, i já jsem takto komusi cosi slíbila - ještěže jsem si psala poznámky!) Prostě spousta inspirace pro další tvoření.

Krom toho jsme zabrousily i do vaření, nebo spíš do pečení, když jsme koštovaly ty úžasné dobroty, které některá děvčata připravily. Většina z nás má krom ručních prací i další společné zájmy, takže témat k hovorům bylo poravdu hodně: zahrádka, zvířátka, zdraví, potomstvo, dokonce i panenky... Chlapi občas nechápavě kroutili hlavami, jak můžeme být u vytržení z nějaké nitky či knoflíku. Ale když u nás bývá sjezd veteránů (aut) a některý z chlapů otevře kapotu, tak nad těmi trubičkami, hadičkami a dráty uvnitř vzdychají úplně stejně...

Lidé sice chodili, ale moc nekupovali. Je to škoda, protože k vidění byly opravdu krásné věci. Ale nejspíš je to tím, že dnes spousta lidí Velikonoce příliš neslaví.

Můj "stánek" v Repechách

Můj stánek v Otinovsi

Také jsme nezahálely a tak přímo na místě vznikaly nová a nová dílka. V mém případě jsem doplnila prořídlé hejno slepiček.... Návod na ně je ZDE. Pro ty, co se s háčkem příliš nekamarádí budou brzy (snad už zítra) k zakoupení na Fléru.


A jako tradičně jsme si také dovezli domů pár suvenýrů - většinou dárečky, ale něco málo jsem si i koupila...


Další (podstatně více) obrázky najdete v nejbližší době i na stránkách Ženského klubu.
A jak asi tušíte, už se těším na příští sraz. Možná bude dřív než na podzim...

středa 18. března 2015

Kostičkové kraslice

Jaro už začíná být cítit ve vzduchu. Aby ne, když v sobotu už je první jarní den! Já pokračuju v přípravách na Velikonoce. Čas už se krátí... Kdo chce, může si uháčkovat spolu se mnou další kraslice. Opět se jedná "oblečky", které je možné libovolně oblékat a svlékat. Vložením bílého, hnědého nebo barevného vajíčka získáme různé varianty jednoho vzorku. A životnost takových kraslic je opravdu dlouhá, neboť se dají snadno udržovat (prát).


Návod je celkem jednoduchý. Stále vycházím ze základní "pružné" síťky, kterou doplňuje vzorek.

zač: 5 řet. ok spojíme do kruhu pevným okem
1.ř. 7 obloučků z 5-ti řet. ok a 1 k.s. do kroužku, pro osmý oblouček háčkujeme jen 2 řet. oka a 1 d.s. na začátek prvního obloučku.
2.ř. 7 obloučků z 5-ti řet. ok a 1 k.s. do středu obloučků první řady. Osmý oblouček háčkujeme 1 řet. oko a jeden 2x nahozený dlouhý sloupek na začátek prvního obloučku.
3.-8.ř. 2 řet. oka místo prvního dl. sloupku, 3 dl. sloupky do obloučku předchozí řady, 5 řet. ok. Pokračujeme 4 d.s. do dalšího obloučku předchozí řady a 5 řet. ok - opakujeme 6x. Na konci uháčkujeme 4 d.s. do posledního obloučku předchozí řady, 1 ř.o. a jeden 2x nahozený d.s. do začátku první řady.
9. ř. 8 obloučků z 5-ti řet. ok a 1 k.s. do středu obloučku předchozí řady.
Horní řadou obloučků provlékneme stužku a zavážeme. Pokud necháme stužku delší, vznikne nám očko pro zavěšení.

pátek 13. března 2015

Přízové květinky

Už nějaký čas jsou hitem zahraničních webů jednoduché (nejen) přízové kytičky, kterými lze dozdobit takřka cokoliv. Pomůcek pro jejich výrobu je nespočet druhů i tvarů. Já měla možnost vyzkoušet sadu Tvořítek na květinky, které ve svém e-shopu nabízí Stoklasa.


Sada obsahuje podložku z pevného plastu, která je spolu s víčkem zároveň boxem na uskladnění, 6 tvořítek různých velikostí i tvarů, jedno středové tvořítko (u něj jsem zatím nezjistila, k čemu by mohlo sloužit) a samozřejmě návod.


Nedočkavě jsem je vybalila, abych se mohla pustit se do prvních pokusů. Zmíněný návod sice byl dosti názorný, ale bohužel v angličtině, takže jsem na něj chvíli hleděla nechápavě. Nakonec se mi podařilo vykoukat jak asi na to:

V první řadě upevníme tvořítko do podložky. Dále si si na zvolené přízi uděláme uzlík (smyčku), kterou zaklesneme do zářezu na spodní straně podložky. A pak jen obtáčíme postupně jednotlivé kolíčky, dokud se příze znovu nepotká. Pokud je příze slabší, můžeme obtočit ještě jednou, případně i vícekrát. Poté přízi odstřihneme a zajístíme svázáním s druhým koncem.


 Vezmeme si odlišnou přízi a navlékneme do jehly s velkým ouškem - v případě slabší příze můžeme dát i dvojitě. Podle návodu by se sice mělo i dále pracovat na podložce, ale mě se lépe pracovalo už jen se samotným tvořítkem. Přízí postupně prošíváme jednotlivé obloučky směrem do středu. Je dobré více utahovat, jinak bude střed a vlastně i celá kytička neforemná. Na závěr obě příze z rubu zapošijeme a zauzlujeme.


Takto prošitý střed je poměrně tvrdý. Jeho výhodou je, že celou kytičku zvládnou i opravdu malé děti. Další možnou variantou je obšití středu stonkovým (nebo jiným) stehem, opět lze i několikrát dokola. Střed zůstane měkký a při použití např. na dece nebo šále nebude tlačit. Při této technice je třeba neustále steh upravovat a tvarovat, aby vznikl pravidelný kruh.


Pomocí této pomůcky se dá vytvořit mnoho různých variant kytiček. Jako materiál lze využít téměř jakýkoliv provázek, i stužky. Já zatím vyzkoušela to, co jsem našla doma. Takže tu můžete vidět především přízové kytičky - jedna z nich je i dvojitá. Mnoho jich vytvořil můj 7-letý syn jako dárky k MDŽ, ani jsem je nestihla vyfotografovat, ale nějaké nám ještě zůstaly. Dále jsem vyzkoušela stužky a to jednak úzké papírové a pak i širší taftovou. U stužek by to ještě chtělo vychytat techniku obtáčení - pak by to mohly být hezké dekorace např. na dárky. Ty taftové se moc nehodí, lepší budou nějaké jemné (např. šifónové - bohužel doma žádnou nemám).


Toto jsou mé první pokusy. Ještě nevím, jestli je k něčemu využiju. Moc se mi líbí ta z provázku - hodila by se ozdobení nějaké plážové tašky. A ta veliká čtvercová je taky super, - uplně si představuju, jak bych podobné mohla vháčkovat do plánovaného ponča - jen mít víc času. Se sadou tvořítek jsem velmi spokojená, výroba je snadná a poměrně rychlá. Kytičky tu určitě nevidíte naposledy...

http://www.stoklasa.cz
Partner blogu

středa 4. března 2015

Kraslice s pecičkami

Někomu to může připadat brzy, ale Velikonoce tu budou za chvíli. Je třeba být připraven. A nejen na ně, ale i na několik velikonočních jarmarků. A tak už nějaký čas tvořím kraslice různými technikami i vzory.

Poslední roky jsou stále oblíbenější "svlékací" oblečky. Snad proto, že trvanlivost takových kraslic je opravdu hodně vysoká - pokud vajíčko praskne, můžeme bez problémů vložit jiné. Také když se obleček umaže, stačí jej vysvléct, přeprat a znovu obléknout. Navíc použitím různých barev oblečků a vajíček uvnitř získáme obrovské množství variací. Já mám nejraději bílé oblečky na přírodní hnědá vajíčka nebo barevné oblečky na bílá vajíčka. Ale třebas takové černobílé kraslice mají také své kouzlo...


Dnes jsem pro vás tedy připravila návod na jednoduché "svlékací" kraslice s pecičkami. Použitá příze: Perlovka. Háček přiměřené velikosti.

Začneme na 5-6 ř.o. spojených pevným okem do kroužku.
1.ř. řetízek z 5-ti ok připojíme ke kroužku 1 k.s. - opakujeme 14x
2.ř. opět řetízek z 5-ti ok a tentokrát uděláme k.s. do středu řetízku předchozí řady - opět 14x
3.-7.ř. 4 do každého řetízku předchozí řady uháčkujeme 4 dvakrát nahozené sloupky u vrcholu spojené a mezi nimi řetízek z 5-ti ok. 
8.ř. opět háčkujeme řetízky z 5-ti ok a do středu řetízku předchozí řady 1 k.s.
Nakonec provlékneme oky na horním okraji stužku, uvážeme mašličku a stáhneme. Pokud necháme stužku delší, vznikne nám oko na zavěšení. Ale můžeme jen stáhnout a zavázat, pak musíme při každém "převlékání" počítat s tím, že stužku bude nejspíš potřeba vyměnit.

středa 11. února 2015

Maceška

Pokračuju v paličkování... Někde jsem četla, že kdo jednou vyzkoušel paličkovanou krajku, tak už se těžko bude vracet k jiným technikám. Něco pravdy na tom je. I když mě háčkování stále baví a na cesty je rozhodně lepší, paličkování mi učarovalo a já se nedočkavě vrhám do dalších a dalších výtvorů. Dokonce se mi v hlavě líhnou nějaké vlastní nápady, ale k jejich realizaci mi stále ještě chybí zkušenosti.

Když se mi podařily srdíčka, tak jsem si říkala, že bych mohla zkusit něco složitějšího. Jenže já potřebuju něco, o čem už předem vím, jak to využiju. Tahle maceška se mi v knížce zalíbila na první pohled a já hned věděla, že by se mohla hodit k ozdobení riflí.


Tentokrát jsem ani nijak neexperimentovala s barvami, protože stále ještě nemám moc zkušeností a netuším, jak by se změna barviček mohla projevit na výsledném dílku.

Sice to na první pohled nevypadá, ale byla dost jednoduchá. A k mému úžasu se mi povedla skoro k nerozeznání od předlohy! Hned jsem si ji našila dolů na nohavici, abych se s ní mohla všem chlubit.

středa 4. února 2015

Hedvábné šátky

Jak už jsem tu někdy na podzim zmínila, naučila jsem se malovat na hedvábí. Hrozně se mi to zalíbilo a tak jsem nakoupila pomůcky i materiál a odvážně začala fušovat do lehce abstraktního umění, protože namalovat něco konkrétního neumím ani barvama, které se nerozpíjí.

Víceméně jsem si zkoušela různé kombinace barev a vzorů a co to ve výsledku vlastně udělá. Ale i tak jsem se snažila, aby to nakonec  bylo alespoň trošku líbivé a člověk se nemusel stydět, když si ten šátek dá na krk. Ty, co byly v Repechách nebo Otinovsi měly  možnost vidět šátky na živo, ostatní se teď budou muset spokojit s pouhými fotografiemi.

První z šátků maloval náš Adámek (7 let), já jsem ho hlídala a radila co a jak a sem tam něco poopravila. Má to být sluníčko. Ta červená je trošku do růžova, ale to jsem nemohla vědět, když jsem ji použila poprvé.

 

I další je částečně dílem našeho Adámka. Zrealizoval při něm můj první nápad, který se mi zdál pro něj dostatečně vhodný. On namaloval modro-zelený podklad, já potom doplnila stříbrné rybičky, aby to celé působilo jako vodní svět. Rybičky jsou v několika různě velkých hejnech po celé ploše.


Další šátek je ryze mým dílem. Původní záměr byl sice trošku jiný, ale nakonec to až tak špatně nedopadlo. Šátek jsem oživila několika nepravidelně rozmístěnými stříbrnými srdíčky.


Tento je můj oblíbený! Dopadl přesně tak, jak jsem chtěla a hodí se mi k oblečení. Zatím ho nenosím, protože jsem ho zkusila také vystavit na Fléru, ale vůbec bych se nezlobila, pokud by mi zůstal. A když se náhodou prodá, jsem rozhodnutá udělat si podobný (nemůžu napsat stejný, protože to se při této technice nedá).


Práce s konturkou není snadná, proto jsem si zpočátku na ni příliš netroufala. Stačí nepatrná škvíra, barva se vám vylije mimo obrys a zničí tak celé dílo. Ale po pár předchozích šátcích už jsem trošku věděla, jak s ní pracovat a tak jsem se statečně pustila do dalšího levelu a vyrobila jednobarevný šátek, na který jsem potom konturkou nakreslila obrysy listů a po zaschnutí je vyplnila hnědou barvou. Jak vidíte, nic se nerozpilo (to by tam byl flek jak kráva). Jsem na něj pyšná, ale bohužel se mi momentálně do šatníku nehodí.


PS: Pokud se vám nějaký šátek líbí, můžete si ho zakoupit v mém obchůdku na Fléru. Všechny jsou zatím nenošené.

středa 28. ledna 2015

Paličkovaná srdíčka

Před časem jsem dostala možnost si vyzkoušet paličkování. Už dlouho jsem to chtěla zkusit, ale odrazovaly mě vysoké ceny pomůcek. Když jsem se učila plést, stačily mi dvě jehlice, tenkrát ještě v hodnotě pár korun, dnes asi pár desítek Kč. Když jsem se učila háčkovat, koupila jsem si za desetikačku háček. Nedávno jsem si také za padesátikorunu koupila člunek na frivolitky - sice jsem ho ještě nevybalila, ale jednou na něj určitě dojde. Proti tomu je paličkování drahý špás, opravdu minimální výbava přijde zhruba na 700 a nic moc s tím neuděláte.

Ale našla jsem si novou kamarádku, která mi nabídla, že mi herduklu a několik paliček půjčí, abych si to mohla vyzkoušet. Zároveň mě pozvala, abych s ní jezdila do Vyškova na kurzy paličkování. A mě se to zalíbilo. Po pár úvodních lekcích jsem se statečně pustila do prvních opravdových výtvorů - srdíček podle návrhu Ivany Malátové.


Původně byly čtyři, ale jedno jsem prodala dřív, než jsem je vyfotila. Chtěla jsem si ho našít na halenku, ale udělám si jiné - určitě hezčí. Další dvě (žlutá) jsem si našila na kapsy županu. Vypadá to moc pěkně a župánek (sám o sobě velmi kvalitní) dostal luxusní nádech. Ještě by se hodilo olemovat rukávy nějakým proužkem - takže honem se musím naučit obloučky a vějířky...


 Ještě přidám detailní pohled na kapsy...



To poslední (růžovo-bílé) se mi moc nepovedlo. Ale aspoň jsem si na něm vyzkoušela držení více párů paliček současně. Jenže teď nevím, co s ním. Vyhodit mi ho je líto, dalo dost práce. Časem snad na něco přijdu.

PS: Mimochodem, už mám svoji herdulku a brzy si obstarám i vlastní paličky.