Návody

D Ů L E Ž I T É - Č T Ě T E !

Prohlašuji, že veškeré návody a předlohy publikované na tomto blogu jsem vymyslela a vytvořila sama. Tímto dávám svolení k jejich dalšímu šíření na internetu při dodržení obou následujících podmínek současně:
1. Návod, či předlohu může na svůj web zkopírovat každý, kdo podle něj vytvoří vlastní výrobek a jeho obrázek publikuje spolu s návodem/předlohou.
2. Každý zkopírovaný návod či předloha bude opatřena viditelným popiskem s uvedením zdroje a funkčním proklikem na tento blog.

Výše uvedené se nevztahuje na rubriku Vzory, neboť na tyto vzory se vzhledem k jejich stáří a anonymitě nevztahují žádná autorská práva.

Návody a předlohy na ostatní výrobky zájemcům zašlu e-mailem. Žádosti si pište do komentářů ke konkrétním příspěvkům. Děkuji.

čtvrtek 24. září 2020

Scrapbook

Scrapbooking- což by se dalo volně přeložit jako kniha výstřižků - je dnes poměrně rozšířenou zábavou. Jeho rozmach započal v 80. letech 20. století v USA. Ale jeho historie je podstatně starší. Už v 15. století si lidé zvykli vkládat do knih různé drobnosti, které si chtěli uschovat. Postupem času se z tohoto zvyku stal koníček - začaly vznikat první památníčky do nichž si přátelé vzájemně malovali, psali, vkládali různé obrázky, stužky, pramínky vlasů... Později k nim přibyly i fotografie. A to už se pomalu dostáváme k moderním scrapbookům.

I u nás existuje už dávno. Snad každý z nás měl v mládí sešit s novinovými výstřižky, fotografiemi a písničkami oblíbených zpěváků, či jiných idolů... A trempové odedávna na své vandry vozili tzv. "cancák" - sešitek, do nějž si lepili jízdenky z vlaků, vstupenky z památek a akcí, kreslili si mapky vandrů, zapisovali zážitky, přáníčka od ostatních... Já tedy měla obojí!

A i když jsem poprvé o scrapbookingu slyšela až někdy kolem roku 1993 a vůbec nechápala o co vlastně jde, tak jsem už o dva roky dříve začala jeden takový tvořit. Teprve před časem jsem na internetu natrefila na nějaký článek o scrapbookingu a vzpomněla si na ty své začátky: Na sešit s oblíbenými zpěváky i cancák, které jsou už dávno někde ztracené. Ale i na Jituščino první fotoalbum, které stále mám i když už jsem jím dlouho nelistovala.

V té době nic k tvorbě scrapbooků nebylo a člověk byl odkázán na vlastní fantazii i tvořivost. Já vzala zavděk vším, co se mi naskytlo a tak vznikla pestrá koláž fotografií smíchaná s různými výstřižky z pohlednic či časopisů. Chcete nahlédnout?





V pozdější době už podobná alba nebyla k dostání. Ale naštěstí jsem alespoň natrefila na náhradní listy. Mají trošku jiný odstín šedé, ale i tak jsem za ně tenkrát byla ráda. Byly větší, než jsem potřebovala, takže jsem ještě každý list musela obstřihnout a udělat nové dírky... A pak už nebylo vůbec nic a další Jituščiny fotografie jsou jen zastrkané v "kapsičkových" albech.