Před časem jsem začala chodit do orientálního tance. Vždycky jsem si to chtěla zkusit a když byla možnost, tak jsem jí využila. A bavilo mě to. Dokonce natolik, že jsem se rozhodla investovat i do nějakého kostýmu, který bych mohla nosit i na tréninky. Ale sehnat něco na sebe není vůbec snadné, kvůli mým tělesným proporcím. Většina sukní, byť s gumou v pase, je pouze do obvodu 100 cm. A i když se do ní při troše dobré vůle vlezu, tak se rozhodně necítím komfortně. No nic, rozhodla jsem se obstarat si sukni svépomocí. Už jsem tu zmiňovala, že nejsem žádná švadlenka. Co se tohoto druhu ruční práce týká, je přišití knoflíku moje maximum. Po mém jarním pokusu o ušití 3 ks roušek bylo jasné, že tudy cesta nepovede. Musím se uchýlit k něčemu, co umím. Na(ne)štěstí jsem na to měla poměrně dost času...
