Návody

D Ů L E Ž I T É - Č T Ě T E !

Prohlašuji, že veškeré návody a předlohy publikované na tomto blogu jsem vymyslela a vytvořila sama. Tímto dávám svolení k jejich dalšímu šíření na internetu při dodržení obou následujících podmínek současně:
1. Návod, či předlohu může na svůj web zkopírovat každý, kdo podle něj vytvoří vlastní výrobek a jeho obrázek publikuje spolu s návodem/předlohou.
2. Každý zkopírovaný návod či předloha bude opatřena viditelným popiskem s uvedením zdroje a funkčním proklikem na tento blog.

Výše uvedené se nevztahuje na rubriku Vzory, neboť na tyto vzory se vzhledem k jejich stáří a anonymitě nevztahují žádná autorská práva.

Návody a předlohy na ostatní výrobky zájemcům zašlu e-mailem. Žádosti si pište do komentářů ke konkrétním příspěvkům. Děkuji.

středa 31. prosince 2014

Hvězda na špicu II.

Už několik let mám stromeček ozdobený háčkovanými dekoracemi. Většinu z nich už jste tady na blogu viděli. K tomu bylo potřeba vyrobit něco na špičku a samozřejmě jsem vyrobila - hvězdu. Byla dost velká, ale na tom starém stromečku to ještě ušlo. Jenže vloni jsme si koupili nový stromeček a hvězda vypadala opravdu giganticky. Jenže... Dokud jsem ji měla, neměla jsem chuť pouštět se do něčeho nového. Naštěstí se mi podařila na Repešském jarmarku prodat a tak už nebylo vyhnutí. Musela jsem se poohlédnout po nějakém návodu na novou. Po chvilce hledání jsem se rozhodla inspirovat u Moniky. Podle popisu měla mít hvězda kolem 20 cm v průměru, což by mi vyhovovalo.



V mém provedení má hvězda průměr téměř 23 cm. Částečně je to tím, že jsem ji ještě obháčkovala 1 řadou krátkých sloupků, 1 řadou filetových okýnek (1 ř.o. a 1 d.s.) na protažení stužky a nakonec ještě řadou pikostek (3 ř.o. 2 k.s.). Je, stejně jako ta předchozí, dvojitá, "sešitá" červenou stužkou a navléká se na horní větvičku stromku. Aby byla plastická, škrobila jsem ji přes obrácený podšálek.

PS: Pokud by se stalo, že návod pod odkazem už není, napište si o něj - mám jej stažený.

úterý 23. prosince 2014

Přání


Všem svým čtenářům, přátelům i náhodným kolemjdoucím přeji pohodové Vánoce.

pondělí 22. prosince 2014

Hvězdičky a vločky na poslední chvíli

Do Štědrého dne zbývají už jen dva dny. Ale mě to nedá, abych vám tu nepřinesla ještě jeden návod na háčkované vánoční ozdobičky. Jsou to malé hvězdičky a vločky, které si ještě klidně stihnete udělat, dokonce v dostatečném množství, abyste si jimi mohli ozdobit třebas svůj Vánoční stromeček. Já je mám nejraději, protože jsou nejen krásné, ale také rychle hotové. 



Háčkování je jednoduché:
Uháčkujeme 5-6 řet. ok a spojíme pevným okem do kruhu. V další řadě uděláme 1 ř.o. místo krátkého sloupku, pokračujememe 9 řet. ok 1 na otočení, 3 kr. sloupky do 3 předposledních ř.o. - máme první "větvičku", další 3 řet. oka + 1 na otočení, znovu 3 kr. sloupky - druhá větvička a naposledy 3 řet. oka + 1 na otočení a 3 kr. sloupky - třetí větvička, spojíme pevným okem s okem pod první "větvičkou", uháčkujeme 5 řet. ok a připojíme krátkým sloupkem do kroužku. Pokračujeme 9 řet ok a znovu krátký sloupek do kroužku. To celé opakujeme, až máme šest delších rozvětvených paprsků a mezi nimi šest krátkých.
Pokud je uděláte ze sněhurky, budou mít asi 7 cm v průměru.
Tyto vločky mají tu výhodu, že jejich velikost lze upravovat pouhým snížením nebo zvýšením počtu řet. ok a kr. sloupků, případně i počtu paprsků.

A aby nebyly všechny vločky stejné, rozhlédla jsem se trošku na internetu a našla ještě podobně jednoduché hvězdičky:



Návod je ze stránek Lenky Suskové. Ale protože mám s odkazy špatnou zkušenost - blogy a stránky občas nenávratně mizí, tak jsem si jej dovolila překopírovat.

Další návody na háčkované vánoční ozdoby a dekorace naleznete ZDE.

středa 17. prosince 2014

Vánoční výměna

Poslední výměna se mi líbila a tak jsem se zapojila do další, tentokrát s Vánoční tematikou. Můj "los" padl na Evu. Eva neměla žádné konkrétní přání, co se týká barvy, nebo zaměření. Trošku jsem si prohlédla její blog a zjistila, že se věnuje především šití a háčkování. Zjišťuju, že háčkování je zřejmě jednou z nejoblíbenějších kreativních technik současnosti. Takže háčkovaný dárek jsem opět zavrhla - nebudu jí přece posílat něco, co si může sama udělat. Ale zjistila jsem, že začíná s patchworkem. Já sice nešiju, ale dělám falešný patchvork. Říkala jsem si, že by se jí to mohlo hodit k nějakým jejím výrobkům a věnovala jeden z mých věnečků, který jsem speciálně pro ni dozdobila patchworkovým zvonečkem. Snad se bude líbit.



Dárek pro mě tvořila Radka. I ona se mě zeptala na barvičky, aby si udělala alespoň přibližnou představu, co by se mi mohlo hodit. Moje odpověď byla jednoduchá, co se Vánočních dekorací týká, dávám přednost buď sněhově bílé, nebo tradiční kombinaci červená-zelená-bílá. Ty upotřebím vždycky, budou ladit s mými ostatními Vánočními dekoracemi a nehrozí, že by tedy skončily někde na dně skříně. U jiných dekorací je barvička celkem lhostejná, hodí se skoro všechno. Na dáreček jsem se těšila a po 10. prosinci už docela netrpělivě vyhlížela pošťačku. Konečně dorazil:


Mám opravdu velkou radost. Mě by určitě nenapadlo si udělat stromečky. Co se mé fantazie týká, stromečky bych zvládla, ale dalo by mi práci vymyslet kmen. Nápad se skořicí je suprový. Teď musím vymyslet nějaké pěkné umístění - stromečky samy nechtějí stát, takže je budu muset do něčeho zapíchnout... Líbily by se mi jako zápichy do květináče, ale já bohužel kytky nemám. Ale můžu je zapíchnout třebas jen tak do mističky... Ještě zbývá vymyslet, čím sypkým ji naplnit, aby se to hodilo...

pondělí 15. prosince 2014

Další jarmark

Na minulém setkání Ženského klubu jsme byly novým panem starostou z nedaleké Otinovsi požádány, zda bychom nepřijely udělat jarmark také k nim. "Proč ne?" řekly jsme si, předběžně domluvily termín i podmínky a těšily se na další setkání. Ono bude něco pravdy na tom, že společné zájmy lidi sbližují. My se fakt rády vídáme.

V Otinovsi nám byl k dispozici malý sál v místním hostinci. Každá jsme tam měla dosti prostoru pro prezentaci svých výtvorů. Některé z nás zabraly celé dva stolky - no když o tom tak přemýšlím, tak většina z nás... Alespoň bylo všechno zboží pěkně vidět. Zpočátku se zdálo, že místní o nás snad ani nevědí. Chvíli to trvalo, než přišel první zvědavý návštěvník. Ale po chvíli se začali postupně trousit další a další lidi. I když ta návštěvnost byla slabší než v Repechách, nám to příliš nevadilo. Stejně jsme seděli pohromadě v jednom koutku a klábosily o všem možném, vyměňovaly si zkušenosti, probíraly přípravy na Vánoce - prostě řešily samé důležité ženské věci.

Pan starosta byl velmi milý a po zmínce, že děláme také spoustu velikonočních dekorací už bylo jen krůček k nabídce přijet na Velikonoce znovu. Už teď se těšíme a věříme, že příště se na nás přijde podívat i více zvědavých lidí.

A pár foteček z mého stánku:
(mimochodem některé z tohoto zboží stále můžete zakoupit v mém obchůdku na Fléru)






Další fotky jsou na blogu Ženského klubu a samozřejmě i v albu obce Otinoves.

středa 10. prosince 2014

Vánoční dečka

I když jsem vyšívání příliš nepropadla, přecejen jsem pár věcí vyšila. Před asi třemi lety už mi došla trpělivost. Za ta léta jsem si nastřádala slušnou vánoční výzdobu, ale na stolku v obyváku pořád jen obyčejná dečka, která tu leží prakticky celý rok. Chtělo by to také něco s vánočním motivem. Mám krásné předlohy na křížkové vyšívání, jenže s tím je spousta práce a při mém vytížení by to trvalo několik let. A já ji chtěla pokud možno hned. A tak jsem zašla do galanterie, kde jsem věděla, že paní prodává i předtištěné dečky. Naštěstí tou dobou už vánoční motivy byly. Vybrala si jednu, která se mi zdála jednoduchá a doma se pustila do díla. Sice to bylo téměř všechno jen stonkovým stehem, ale myslím, že se povedla. Teď už třetím rokem zdobí můj stolek v čase Adventu i Vánoc.


A detail výšivky:


Hezký Advent všem!


středa 3. prosince 2014

Háčkované kouličky

Obliba háčkovaných Vánočních ozdob stoupá. Vždyť jsou tak něžné! A ta bílá barva v kontrastu z tmavou zelení stromečku... Jako by ho zasněžil.

Na internetu je spousta návodů a schémat pro háčkování Vánočních koulí. Ale většina z nich mi vyšla dost velká a vedle mýc titěrných ozdůbek to vypadalo celkem nepatřičně. Nastal čas pro vlastní experimenty.

První kouličku jsem dělala na několikrát. Stále znovu jsem párala a upravovala počet řetízkových ok, aby to dostalo kulovitý tvar. Ale nakonec se podařilo a kouličky byly na světě. Jsou tak jednoduché, že je zvládne i začátečník. A je úplně jedno, jak vám vyjdou velké, protože žádné speciální kopyto (jako v případě zvonečků) nepotřebujete. Škrobí se totiž na nafukovacích balóncích.



Ale zas tak úplně jednoduché to není! Některé barevné balónky totiž pouští a mohou vám kouličky zabarvit. To se stalo i mě s první várkou. Ani opakované praní tu barvu nevymylo, stále mají lehký růžový, zelenkavý, nebo modravý nádech. Na stromečku si toho nikdo nevšimne, ale když je narovnám do krabice, tak je to stále vidět.  Od té doby, kdykoliv někde v hračkářství zahlédnu v dózičce s balónky nějaký bílý, tak si koupím. Jak se říká: "Chleba to nežere, a nikdy nevíš, kdy se budou hodit."

A pro ty, co to z obrázku nevykoukají, přidávám návod
Začneme řetízkem z 16 ok spojených pevným okem do kruhu.
V první řadě háčkujeme 2 ř.o. místo prvního dl. sl., dále střídáme 3 ř.o. a 1 dl.sl. píchaný objedno očko základního kroužku - celkem 7x. Končíme 3 ř.o. a pevným okem spojíme se začátkem řady.
V následujících řadách (2.-5.) vždy do prvního ze série dl. sloupků uháčkujeme 2 dl. sloupky. Mezi sérií dl. sloupků vkládáme okénko ze 3 řet. ok.
6. a 7. řada: střídáme 5 dl. sloupků a 3 řet oka
V následujících řadách zmenšujeme obvod sháčkováním posledních dvou sloupků z každé série,  až nám zůstane poslední řada (2 sháčkované dl. sloupky a 3 řet. oka).
Poslední řadu háčkujeme 1 dl. sl. a 1 řet. oko. Po spojení řady pevným okem můžeme ještě uháčkovat řetízek na zavěšení (délka dle potřeby) a připojit pevným okem k protější straně.

Další návody na háčkované vánoční ozdoby a dekorace naleznete ZDE.

úterý 25. listopadu 2014

Volánkové šály

Nedávno jsem si objednávala pár věcí ve velkoobchodě a potřebovala jsem něčím doplnit objednávku. Procházela jsem nabídku a přemýšlela, co z toho by se mi hodilo a neleželo mi tu potom roky. Nakonec jsem se rozhodla pro volánkovou přízi. Stejně jsem si 1-2 šály ještě chtěla uplést a Jituška určitě bude chtít ještě černou... No a ty zbývající se mi třebas podaří prodat - musela jsem totiž vzít celý balík 10-ti klubíček, naštěstí měli i barevný mix.

A protože teď na zimu se šály prodávají nejlépe, pustila jsem se hned do výroby. Ať se náklady na nepotřebná klubíčka co nejdříve vrátí.

Fotila jsem je venku, aby barvy byly co nejpřirozenější. A tak je asi dost pochopitelné, že se mi nechtělo s sebou tahat spoustu různých svetrů, k nimž by lépe ladily. Snad to nevadí.








 
Tu poslední - růžovou, si chci nechat. Ostatní můžete zakoupit na Fléru.

středa 19. listopadu 2014

Krajkové zvonečky

Po háčkovaných vločkách jsem se rozhodla pustit do něčeho o kapánek složitějšího. Už dávno jsem obdivovala na různých blozích háčkované zvonečky a tak je pochopitelné, že jsem je chtěla také zkusit. Chvíli mi trvalo, než jsem "vykoukala" jak na to, protože v té době ještě na netu příliš mnoho návodů nebylo. Nakonec jsem se do toho pustila jen na základě fotografií a vlastní fantazie.

Vyrobila jsem nejprve sérii čistě bílých. Jsou krásné. Ale zajímalo mě, jak by vypadaly v barvách, a tak jsem uháčkovala i několik barevných. Ani ty nejsou špatné, ale při prodeji byl větší zájem o bílé, tak už jsem žádné další barevné nedělala a ty hotové jsem postupně při různých příležitostech rozdala. Musím přiznat, že i mně se více líbí stromeček ozdobený bílýma ozdobama.


  

  

Pro ty, kteří potřebuji návod jsem se pokusila ho nakreslit. Ale po zkušenostech můžu říct, že většině z vás nebude k ničemu. Jako první potřebujete mít "kopyto" (formu) na škrobení a podle ní teprve tvarovat zvoneček. Ten potom  může mít úplně jinou velikost, než ten můj, tudíž si nejspíš budete muset vzor přizpůsobit.

Začneme na 6 řet. ok, které spojíme pevným okem do kruhu - máme ouško na zavěšení. Do koncového řet. oka uháčkujeme 7 dlouhých sloupků - 1. řada. Dál pokračujeme podle vzoru. Poslední řadu obháčkujeme jinou barvou (nebo zlatou/stříbrnou přízí) krátkými sloupky. 



Jako "kopyto" můžete použít polystyrénové výlisky zvonečků - koupíte ve výtvarných potřebách, dřevěné nebo keramické zvonečky ze suvenýrů, nebo také plastové zvonečky prodávané v předvánočním čase v supermarketech nebo u Vietnamců.

Další návody na háčkované vánoční ozdoby a dekorace naleznete ZDE.

středa 12. listopadu 2014

Repechy (už potřetí)

Ani se nechce věřit, že už je to rok, co jsme se my, členky Ženského klubu, poprvé viděly naživo. Jména a přezdívky, které člověk do té doby znal jen z internetu, ať už z článků ukazujících naši tvorbu, nebo z komentářů pod nimi i na našich osobních blozích, najednou dostaly i tváře. A musím říct, že docela milé tváře. A jak se říká, že společný zájem lidi sbližuje, tak i my jsme se rychle sblížily, jako bychom se znaly léta. Proto není divu, že nezůstalo jen u jednoho setkání, ale hned jsme naplánovaly další na jaro a potom další zase na podzim... No a teď už se z toho pomalu stává tradice.

I když jsme se všechny moc těšily, postupně se děvčata z různých důvodů odhlašovala, až nás nakonec zbylo jen 6. Některé však alespoň poslaly své výtvory, a tak mohly být s námi alespoň jejich prostřednictvím. Však jsme na ně vzpomínaly, když jsme obdivovaly jejich práci. Ale i díla nás přítomných stála za vidění!






Opět nás hostil útulný penzion Lada v Repechách, který občas doslova praskal ve švech. Ani špatné počasí lidi neodradilo a návštěvnost výstavky byla mnohem vyšší, než minule. Možná je za tím Jitčina propagace v okolních obcích. Možná něco jiného... Jisté je, že se přišel podívat i nový starosta z Otinovsi a pozval nás, abychom podobnou výstavku uspořádali i u nich asi za měsíc. "Nakonec proč ne!" řekli jsme si. Setkání jsme si užívali, klidně ho můžeme zopakovat i dříve než na jaře. A třebas se bude termín hodit i někomu dalšímu a bude nás víc.

K tradicím našich setkání také patřívýměna drobných dárečků mezi účastnicemi. A nezapomínáme ani na společné focení - pro jistotu několikrát a na několik fotoaparátů. 



Další dojmy a fotografie najdete na Klubovém blogu, u organizátorky Jitky, nebo u Janky (tam dokonce dvakrát).

Jitce rozhodně patří velký dík za to, že celé setkání zorganizovala. 

středa 5. listopadu 2014

Výměna u Marti

Už dlouho sleduju na blozích různé "výměnné akce". Ale dosud jsem se do žádné nezapojila. Ne, že bych nechtěla, ale dozvídám se o nich až v době, kdy už jsou přihlášky uzavřené a výměna probíhá. Tentokrát jsem měla štěstí a výzvu k účasti jsem objevila včas. Konečně se můžu i já zapojit! Trošku jsem si dělala starosti, jak to zvládnu časově, ale v době začátku jsem ještě stále byla na neschopence, tak bych to snad mohla zvládnout. Tentokrát výměnu organizovala Marťa a tématem byl podzim.

Nejprve se tedy pochlubím dárečkem, který jsem dostala od Zdenky. Je to krásná dečka vyšívaná křížkovým stehem s motivy dýní, dále háčkovaná minidýně a jako bonus 3 sáčky nějakého ovocného čaje. Udělala mi radost, vyšívání totiž není zrovna moje parketa. Děkuji.


Já sama jsem v době přihlášení měla celkem jasno o svém dárku pro někoho... Vzhledem k tomu, že se věnuju převážně háčkování, jsem byla rozhodnutá něco uháčkovat. Co konkrétně to bude se rozhodnu až dostanu jméno. Vymyšlených jsem měla více variant. Jenže... Když jsem dostala jméno, zjistila jsem, že dotyčná sama hodně háčkuje (víc než já) a všechno, co jsem měla předběžně namyšlené už sama vyráběla. Postupně jsem vymýšlela nové a nové věci a vždycky jsem to v nějaké obdobě našla na jejím blogu. Co teď? Nakonec jsem vymyslela něco, co Zuzka na blogu ještě nemá a začala pilně háčkovat. Ale pořád jsem s tím nebyla spokojená a přemýšlela o jiném - lepším dárku.

Až když jsem byla na dílničce, kde jsem se seznámila s malbou na hedvábí, řekla jsem si: "To je ono!" Nakoupila jsem si materiál a pomůcky a pustila se do podzimně laděného šátku. I když jsem v této tvorbě začátečník a ještě se mám co učit i zdokonalovat, myslím, že se docela povedl. A hlavně doufám, že Zuzce udělal radost.




středa 29. října 2014

Hedvábná inspirace

Už nějakou dobu obdivuju ručně malované hedvábné šátky. Jenže o této technice nic moc nevím a navíc ani neoplývám příliš velkým talentem. Když se  však naskytla možnost si tuto techniku vyzkoušet, nezaváhala jsem...

A tak jsme se jedno říjnové nedělní odpoledne sešli v klubovně, všichni zvědaví, co a jak se vlastně bude dít. Na stolech byly položené jakési dřeva... Každý jsme si stoupli k jedné hromádce dřevěných latěk - tedy přesněji rámů, jak nám bylo záhy objasněno. Sestavili jsme si ten rám a začali napínat hedvábný šátek. Mezitím nám paní vedoucí udělala krátkou přednášku o různých technikách malby na hedvábí.


Pak už jen stačilo vybrat si barvičky a vymyslet motiv. Jak jsem zmínila, na malování zrovna moc talent nemám, tak jsem se rozhodla pro asi nejjednodužší techniku. Jako motiv jsem si zvolila obyčejné šikmé proužky ve třech k sobě ladících barvách a velkoryse se rozmáchla štětcem... Barvy se mi na přechodu krásně zapouštěly do sebe (což jsem chtěla). Hotové a ještě mokré dílko jsem posypala solí, která v barvě "vyžere" efektní fleky, ale chvíli (docela dlouhou) to trvá. Když se mi zdály fleky dostačující, vysušila jsem šátek fénem a přemýšlela o nějakém jednoduchém dozdobení, které by to celé oživilo. Vedoucí doporučovala obtáhnout některé fleky kontrurkou a zvýraznit tak tvar, který připomínají. Někteří mezi svými fleky našly květy a pustili se do toho. Já šla jinou cestou. Fleky jsem nechala tak, jak jsou - stejně by se mi třásla ruka. Místo toho jsem začala vykreslovat jednoduché hvězdičky - ne moc, jen tři větší shluky, a potom jsem ještě přidala dvě trojice hvězdiček.



Moc se mi to líbilo a výsledek mě příjemně překvapil, takže jsem při nejbližší cestě do Prostějova podnikla nájezd do výtvarných potřeb a nechala tam hrůzu peněz za rám, štětce, základní sadu barviček a pár šátků. Další Barvičky a šátky budu dokupovat postupně. A vy se můžete těšit na moje "umělecká" dílka.


Obrázky bez vodoznaku jsou stažené z webu DDM
a jsem na nich já.

středa 22. října 2014

Papírová dýně

Už několik let se u nás v obci drží tradice obdobná svátku Halloween, známému především z amerických filmů. Téměř celá ves se rozzáří nejrůznějšími lampičkami vyřezanými z dýní. Loni jich bylo tolik, že se tomu nechtělo věřit. Letos, díky deštivému počasí, se dýní moc neurodilo.

Adámek bude zklamaný, že nemůže dlabat bubáka z dýně a bude nejspíš ještě víc, až se začnou před domy objevovat. Co s tím? A tak mě napadlo, vyrobit napodobeninu. Trošku jsem zabrouzdala na netu a našla několik tipů: Polepit zavařovací sklenice nebo si vyrobit jednoduchý lampion. Ale stále to nebylo ono. Do dýně to všechno má daleko.

Hledala jsem dál, až našla návod, jak si vyrobit různé věcičky z papíru. Zaujal mě jeden návod a hned mě napadlo, že podobně by šla vyrobit i napodobenina Halloweenské dekorace. Balónek jsme náhodou doma měli, lepidlo taky a papír se vždycky najde.


Protože jsem nevěděla, co udělá s celým dílem, až budu muset balónek propíchnout a vystřihnout do něj otvor pro světýlko, zvolila jsem trošku jiný postup. Ustřihla jsem kousek krepového papíru a balónek do něj zabalila. Má tu výhodu, že se s pomocí lepidla dá poměrně snadno uzpůsobit tvaru balónku aniž by se k němu přilepil. V další vrstvě jsem použila pauzák, který mi doma leží už pěkných pár let a za tu dobu dávno ztratil svou původní bílou barvu. Adámka jsem zaúkolovala trháním papíru na malé kousky. Po nalepení první vrstvy papíru jsem si troufla ho nechat si vyzkoušet i lepení papíru. Moc ho to bavilo. Nalepili jsme asi 3 vrstvy pauzáku. Pak jsem zvažovala, zda na poslední vrstvu použít ubrousky nebo krepák. Nakonec jsem se přiklonila ke krepáku, protože jeho barva více připomínala skutečnou dýni. To se ukázalo jako skvělé, protože krepák si i po nalepení zachoval svou strukturu a tak se výtvor dýni podobá ještě víc. Nakonec jsem vystřihla oči, nos a pusu z tvrdého papíru, obyčejnou fixou nabarvila na černo a přilepila na papírovou dýni.


K dokončení už stačí jen nechat dobře uschnout, vyfouknout balónek a vytáhnout ven. Spodní okraj jsem zastřihla do roviny a na proti otvoru jsem prostřihla několik děr, aby mohlo docházet k cirkulaci vzduchu. Pro jistotu jsem svíčku umístila do zavařovací sklenice a terpve přes ni dala papírovou dýni. Teď už jen pěkně naaranžovat...



Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.html
 Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.ht

Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.ht

Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.htm


Zdroj: http://kerria.pise.cz/34-neuroda-dyni.html

středa 15. října 2014

Volánkové šály

Minulý rok jsem měla možnost na podzimním setkání v Repechách obdivovat nádherné a měkoučké volánkové šály. A nejen obdivovat! Po krátké ukázce bylo jasné, že pro šikovnou ženskou, která to s jehlicemi trošku umí, nebude problém si takovou nádheru vyrobit také.

Po návratu jsem zaběhla do nejbližší galanterie abych si koupila tu speciální přízi. Bohužel měli velmi malý výběr jak co se týče druhů příze tak i barev. Nakonec jsem jednu koupila a upalovala domů, abych ji hned mohla vyzkoušet. Moc se mi líbila, jak práce tak i hotová šála. Neodolala jsem a koupila další přízi a upletla další šálu a potom ještě další....