Okýnka pro Abenberg

Nevím, jak jiné krajkářky, ale mě vzorníčky moc nebaví. Nerada dělám věci jen tak "do šuplíku". I když vzor neumím a neznám, raději si ho vyzkouším hned naostro. Přesto jsem se pár posledních týdnů věnovala paličkování vzorků. Proč ta změna? Protože je pro ně uplatnění. Krajkářky z celé Evropy, možná i světa přijaly výzvu a společně paličkujeme vitrážová okýnka pro muzeum krajky v Německém Abenbergu. Zadání je jednoduché - jakýkoliv vzorek ve čtverci o rozměrech 8x8 cm. Dostali jsme i několik podvinků pro inspiraci, ale můžeme dělat i jiné. A tak jsem se do toho taky pustila...

Dečka Scano

Když jsem se hlásila do projektu Erasmus, chtěla jsem především pomoct naší lektorce k dotaci na výuku. To jsem ještě netušila, co mě čeká. Vlastně ani ona netušila jak přísné budou podmínky projektu. Teď, když se projekt blíží k závěru, musím jako účastník paličkovat spoustu věcí a po pravdě, mě to tempo příliš nevyhovuje. Přesto jsem se vybičovala a po záložce upaličkovala i povinnou dečku se spoustou lístečků, které mi stále ještě moc nejdou. No co, alespoň jsem si je procvičila... Nakonec to není tak příšerné, jak jsem se obávala.

Krajkové aplikace

Už rok nás provází roušky jako ochrana před nemocí COVID-19. Nebudu tu polemizovat o tom, jestli jsou nebo nejsou účinné. Prostě tu jsou a musíme je alespoň někde nosit. Pro mnoho lidí se tak staly módním doplňkem. I já chtěla mít hezkou roušku, ale šít neumím, tak jsem nám ušila jen takové jednoduché, obyčejné, nepříliš povedené... Tu bylo škoda i nějak zdobit. Ale nedávno jsem natrefila na jednobarevné bavlněné roušky, tak jsem si dvě koupila. Bohužel pár dní na to nám roušky zakázali a místo nich nařídili respirátory. Ale nevadí, roušky hned tak nezmizí, určitě budou i nadále potřeba a tak i přes aktuální nařízení jsem se pustila do výroby krajkových aplikací, jimiž jsem své nové roušky ozdobila. Podvinky jsem nalezla na internetu. Je jich tam spousta, stačí si jen vybrat.

Sukně na orientální tance

Před časem jsem začala chodit do orientálního tance. Vždycky jsem si to chtěla zkusit a když byla možnost, tak jsem jí využila. A bavilo mě to. Dokonce natolik, že jsem se rozhodla investovat i do nějakého kostýmu, který bych mohla nosit i na tréninky. Ale sehnat něco na sebe není vůbec snadné, kvůli mým tělesným proporcím. Většina sukní, byť s gumou v pase, je pouze do obvodu 100 cm. A i když se do ní při troše dobré vůle vlezu, tak se rozhodně necítím komfortně. No nic, rozhodla jsem se obstarat si sukni svépomocí. Už jsem tu zmiňovala, že nejsem žádná švadlenka. Co se tohoto druhu ruční práce týká, je přišití knoflíku moje maximum. Po mém jarním pokusu o ušití 3 ks roušek bylo jasné, že tudy cesta nepovede. Musím se uchýlit k něčemu, co umím. Na(ne)štěstí jsem na to měla poměrně dost času...

Záložka Erasmus

V rámci kurzů paličkování jsem se přihlásila do výukového projektu Erasmus. Pravda, některé lekce jsem přeskočila, protože už jsem je absolvovala dříve (tedy mimo program). Ovšem závěrečné práci jsem se vyhnout nemohla - a ani nechtěla. Záložku jsem totiž ještě nepaličkovala a i když jsem tušila, jak na ni, tak jsem si chtěla být jistá. Chci jich totiž pár udělat jako dárečky pro přátele.

Tato záložka by měla ukazovat vše základní, co jsme se v rámci projektu měli naučit. Původně je pouze dvoubarevná, Mila nám doporučila 4 barvy, aby byla veselejší. Tak jsem na ni dala, ale mě by se asi nejvíce líbila tříbarevná. Na práci nebyla těžká, jsou to všechno jednoduché vzory, přesto jsem posledního pavoučka zkonila - měl tam být jiný. Ale co už...

Dozvuky Vánoc

Vánoce už jsou za námi, my tvořilky se pomalu už začínáme připravovat na Velikonoce, přesto se k nim ještě musím vrátit. Nestačila jsem vám totiž ukázat své letošní paličkované ozdoby na stromeček. Něktreré vznikaly v průběhu celého roku v rámci kurzů paličkování, kam chodím. Letos sice těch kurzů moc nebylo, ale přesto jsme pár ozdůbek technikou ruské krajky stihly udělat. Pro ruskou krajku je typická řetízková výplň, která se různě kříží, doplněná pikotkami nebo kroužky kolem křížení řetízků.