středa 1. října 2014

Vlněné ponožky

Před nějakým časem se mi naskytla "výhodná nabídka". Sestřenici zemřela babička a zůstala po ní hromada přízí. A protože se v rodině ví, že já pořád něco šmodrchám, tak mi je nabídla s tím, že za ně chce uplést ponožky. I když jsem nikdy ponožky nepletla, kývla jsem. To přece nemůže být nic složitého! Krom toho už mám doma pěkných pár let jehlice s tím, že jednou ty ponožky musím vyzkoušet!


Pletení ponožek mě moc bavilo. Asi jako člověka baví všechno nové. Ráda bych si upletla i pro sebe, ale na druhou stranu mi to přijde jako hodně práce a ponožky jsou za chvíli díravé. Možná spíš Adámkovi, ten má malounkou noženku a nejspíš z nich vyroste dřív, než je stihne prodřít... Uvidíme, momentálně mám naplánovaných tolik věcí...

Původně měly být čtvery, ale ta poslední vybraná příze byla hrozně kousavá. Už při pletení druhé řady mě svědily prsty, tak jsem toho nakonec nechala, protože si neumím představit něco tak nepříjemného na citlivé pokožce nohou. Zbývající troje se, myslím, povedly ke spokojenosti.



4 komentáře:

  1. Jsi šikulka, tohle bych taky chtěla umět. Moje babička nás ponožkami zásobila celé dětství, ale teď, když už špatně vidí a ruce taky neslouží, jako dřív, jsme bez ponožek :-). Ale jednou, jednou...! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, ponožky jsou celkem jednoduché. Pokud zvládneš hladce a obratce (a to, pokud vím, zvládáš), tak na tom nic není. Kdybys chtěla, tak ti můžu poslat návod mejlem.

      Vymazat
  2. Moc pěkné! Sice mám raději s nějakým vzorem, nejlépe něco severského jako třeba na nordicshopu.cz ale umět si udělat takové sama, tak skáču radostí, i kdybych na tom žádný vzor neměla.

    OdpovědětVymazat