Ani se nechce věřit, že už je to rok, co jsme se my, členky Ženského klubu, poprvé viděly naživo. Jména a přezdívky, které člověk do té doby znal jen z internetu, ať už z článků ukazujících naši tvorbu, nebo z komentářů pod nimi i na našich osobních blozích, najednou dostaly i tváře. A musím říct, že docela milé tváře. A jak se říká, že společný zájem lidi sbližuje, tak i my jsme se rychle sblížily, jako bychom se znaly léta. Proto není divu, že nezůstalo jen u jednoho setkání, ale hned jsme naplánovaly další na jaro a potom další zase na podzim... No a teď už se z toho pomalu stává tradice.
Opět nás hostil útulný penzion Lada v Repechách, který občas doslova praskal ve švech. Ani špatné počasí lidi neodradilo a návštěvnost výstavky byla mnohem vyšší, než minule. Možná je za tím Jitčina propagace v okolních obcích. Možná něco jiného... Jisté je, že se přišel podívat i nový starosta z Otinovsi a pozval nás, abychom podobnou výstavku uspořádali i u nich asi za měsíc. "Nakonec proč ne!" řekli jsme si. Setkání jsme si užívali, klidně ho můžeme zopakovat i dříve než na jaře. A třebas se bude termín hodit i někomu dalšímu a bude nás víc.
K tradicím našich setkání také patřívýměna drobných dárečků mezi účastnicemi. A nezapomínáme ani na společné focení - pro jistotu několikrát a na několik fotoaparátů.
Další dojmy a fotografie najdete na Klubovém blogu, u organizátorky Jitky, nebo u Janky (tam dokonce dvakrát).
Jitce rozhodně patří velký dík za to, že celé setkání zorganizovala.
Jitko, už jsem to děvčatům psala, tak i tobě jste šikulky a je fajn, že se takhle sejdete :-))
OdpovědětVymazatDěkuji, nevím jak ostatní, ale já se na setkání vždycky moc těším.
VymazatAhoj Jituš, to je dobře, že jsi mi napsala na můj blog, alespoň jsem se dostala konečně na tento tvůj blog. Marně jsem po něm pátrala, protože jsem neměla jeho adresu. Teď si tě / s dovolením/ přidám k oblíbeným.
OdpovědětVymazat