Jako obvykle jsme se začali scházet před jedenáctou. Po úvodních pozdravech jsme každá vybalila své výtvory a vzájemně si je obdivovaly a fotily. Jsme holky šikovný, takže bylo skutečně na co koukat. Letos bylo hodně háčkovaných hraček na které se specializuje čím dál více děvčat. Já zatím nemám pro koho hračky háčkovat, ale určitě to jednou přijde - už se těším.
Samozřejmě nesměla chybět výměna dárečků. Já si původně vymyslela něco jiného, ale nakonec jsem to nestihla dokončit. Objednala jsem si totiž levné komponenty z Číny, u kterých je delší dodací lhůta. Naivně jsem doufala, že měsíc bude stačit, ale dodnes nedorazily. Nevadí, aspoň si nemusím lámat hlavu s dárečky na příští rok. Na poslední chvíli jsem se tedy narychlo pustila do háčkování dalších vloček, abych měla alespoň nějakou maličkost na rozdávání. Pro zájemce sem dám za pár dní návod.
Kolem poledne jsme si začaly postupně objednávat obědy. Nabídka byla pestrá a člověk nevěděl, čemu dát přednost. Nakonec jsem si vybrala svíčkovou z klokana s pepřovou omáčkou, protože klokaní maso jsem ještě nejedla. Bylo to výborné. Fotku nemám, jídlo fotím jen to, co sama uvařím.
Po obědě jsme se některé vypravily projít se kolem rybníka. Počasí bylo zrádné: Sluníčko sice krásně svítilo, ale foukal studený vítr. Okolí rybníka je kouzelné v každé roční době. V listopadu, kdy už je listí opadané se nám ukázaly obrovské trsy jmelí, které na některých stromech rostlo.
Všechny jsme si to báječně užily. Vlastně užili, protože opět s námi bylo i pár chlapů v roli řidičů.
Napsala jsi to úplně přesně.
OdpovědětVymazat