Vánoční dečka

I když jsem vyšívání příliš nepropadla, přecejen jsem pár věcí vyšila. Před asi třemi lety už mi došla trpělivost. Za ta léta jsem si nastřádala slušnou vánoční výzdobu, ale na stolku v obyváku pořád jen obyčejná dečka, která tu leží prakticky celý rok. Chtělo by to také něco s vánočním motivem. Mám krásné předlohy na křížkové vyšívání, jenže s tím je spousta práce a při mém vytížení by to trvalo několik let. A já ji chtěla pokud možno hned. A tak jsem zašla do galanterie, kde jsem věděla, že paní prodává i předtištěné dečky. Naštěstí tou dobou už vánoční motivy byly. Vybrala si jednu, která se mi zdála jednoduchá a doma se pustila do díla. Sice to bylo téměř všechno jen stonkovým stehem, ale myslím, že se povedla. Teď už třetím rokem zdobí můj stolek v čase Adventu i Vánoc.

Háčkované kouličky (+ návod)

Obliba háčkovaných Vánočních ozdob stoupá. Vždyť jsou tak něžné! A ta bílá barva v kontrastu z tmavou zelení stromečku... Jako by ho zasněžil.

Na internetu je spousta návodů a schémat pro háčkování Vánočních koulí. Ale většina z nich mi vyšla dost velká a vedle mýc titěrných ozdůbek to vypadalo celkem nepatřičně. Nastal čas pro vlastní experimenty.

Volánkové šály

Nedávno jsem si objednávala pár věcí ve velkoobchodě a potřebovala jsem něčím doplnit objednávku. Procházela jsem nabídku a přemýšlela, co z toho by se mi hodilo a neleželo mi tu potom roky. Nakonec jsem se rozhodla pro volánkovou přízi. Stejně jsem si 1-2 šály ještě chtěla uplést a Jituška určitě bude chtít ještě černou... No a ty zbývající se mi třebas podaří prodat - musela jsem totiž vzít celý balík 10-ti klubíček, naštěstí měli i barevný mix.

Krajkové zvonečky (+ návod)

Po háčkovaných vločkách jsem se rozhodla pustit do něčeho o kapánek složitějšího. Už dávno jsem obdivovala na různých blozích háčkované zvonečky a tak je pochopitelné, že jsem je chtěla také zkusit. Chvíli mi trvalo, než jsem "vykoukala" jak na to, protože v té době ještě na netu příliš mnoho návodů nebylo. Nakonec jsem se do toho pustila jen na základě fotografií a vlastní fantazie.

 

 

Repechy (už potřetí)

Ani se nechce věřit, že už je to rok, co jsme se my, členky Ženského klubu, poprvé viděly naživo. Jména a přezdívky, které člověk do té doby znal jen z internetu, ať už z článků ukazujících naši tvorbu, nebo z komentářů pod nimi i na našich osobních blozích, najednou dostaly i tváře. A musím říct, že docela milé tváře. A jak se říká, že společný zájem lidi sbližuje, tak i my jsme se rychle sblížily, jako bychom se znaly léta. Proto není divu, že nezůstalo jen u jednoho setkání, ale hned jsme naplánovaly další na jaro a potom další zase na podzim... No a teď už se z toho pomalu stává tradice.

Výměna u Marti

Už dlouho sleduju na blozích různé "výměnné akce". Ale dosud jsem se do žádné nezapojila. Ne, že bych nechtěla, ale dozvídám se o nich až v době, kdy už jsou přihlášky uzavřené a výměna probíhá. Tentokrát jsem měla štěstí a výzvu k účasti jsem objevila včas. Konečně se můžu i já zapojit! Trošku jsem si dělala starosti, jak to zvládnu časově, ale v době začátku jsem ještě stále byla na neschopence, tak bych to snad mohla zvládnout. Tentokrát výměnu organizovala Marťa a tématem byl podzim.

Hedvábná inspirace

Už nějakou dobu obdivuju ručně malované hedvábné šátky. Jenže o této technice nic moc nevím a navíc ani neoplývám příliš velkým talentem. Když se  však naskytla možnost si tuto techniku vyzkoušet, nezaváhala jsem...

A tak jsme se jedno říjnové nedělní odpoledne sešli v klubovně, všichni zvědaví, co a jak se vlastně bude dít. Na stolech byly položené jakési dřeva... Každý jsme si stoupli k jedné hromádce dřevěných latěk - tedy přesněji rámů, jak nám bylo záhy objasněno. Sestavili jsme si ten rám a začali napínat hedvábný šátek. Mezitím nám paní vedoucí udělala krátkou přednášku o různých technikách malby na hedvábí.