Čaroděj

Přelom dubna a května je časem, kdy se na mnoha místech a v různých podobách odehrává tzv. "pálení čarodějnic". U nás je to akce zejména pro děti s několika soutěžemi a úkoly. A k tomu také patří pořádný kostým. Jitka sice kostým měla a zřejmě stále ještě je někde na půdě, jenže jí bylo 10 let, když jsem ho tvořila. Adámkovi bude ještě nějakou dobu dost velký. A i kdyby mu padl, ten Jitčin je ze starého svetru, v těch ohlašovaných "letních" vedrech zcela nevhodný. Nezbylo, než vyrobit nový v menší velikosti. Kdo četl můj článek o karnevalových kostýmech, tak si možná vzpomene: Nejsem švadlenka, veškeré moje krejčovské umění začíná i končí u přišití knoflíku. Ale na kostýmy jsem docela slušně vyzrála.

Veselé Velikonoce!

Všem svým přátelům, čtenářům i náhodným kolemjdoucím přeji krásné prožití letošních svátků jara.

Repešské inspirace

O víkendu proběhlo už druhé setkání členek Ženského klubu. Na podzim, když jsme se rozcházely do svých domovů, jsme si říkali, že si to brzy zopáknem, třebas na jaře. Jaro už nějaký ten den máme, Velikonoce se blíží, nastal tedy čas na další setkání. Plánovaly jsme to dlouho, penzion byl zamluvený snad od Vánoc, já se těšila jak malé dítě, že zase uvidím všechna ta bezvadná děvčata a že načerpám spoustu nové inspirace...

Růžová krajka pro Maxíka

"Maxík v růžové krajce" zní poněkud nepatřičně. Ale až se s ním seznámíte, snad vám toto spojení už divné nepřijde. Maxík je totiž vejce, přesněji maxivejce - tedy pštrosí. Dostala jsem ho na podzim od jednoho chovatele. A když už ho mám, chtěla bych se s ním také na Velikonoce pochlubit. Je potřeba z něj udělat kraslici. A protože umělecké střevo mi nenarostlo, jedinou technikou, která přicházela v úvahu, je háčkování.

Vyšívané růžičky

Je to už hodně dávno, co jsem vyšila svou první opravdickou dečku. Už dávno mi učarovala křížková výšivka. Po pravdě, přišla mi o něco snazší než jiné techniky vyšívání. Ale to bylo jen zdání. Křížkové vyšívání je sice jednoduché na zvládnutí, ale náročné na pozornost. Je potřeba skoro pořád počítat jednotlivé stehy, aby to nakonec všechno správně vyšlo.

Sem koko, tam koko, všude kokokodák (+ návod)

... aneb Velikonoční šílenství pokračuje.

Usoudila jsem, že obháčkovaných vajíček už mám dost a je čas se vrhnout na něco nového. Už loni se mě lidi ptali na háčkované slepičky. Dlouho jsem sháněla návod a když jsem konečně jeden sehnala, bylo to trošku něco jiného, než jsem chtěla. Ale vody internetu jsou čím dál bohatší a tak stačilo zadat správá slova do googlu a pár dalších návodů na mě vypadlo. Opět to nebylo úplně to pravé, ale už se s tím dalo experimentovat.

Jdou k vám kuřátka (+ návod)

Už pár let obdivuju na internetu háčkované kukaně s kuřátky. Ale pořád nějak nevycházel čas na to, abych si je také vyzkoušela. Letos na ně konečně došlo. Prvních několik pokusů o uháčkování kukaně podle obrázků na ineternetu skončilo fiaskem. V mém provedení byly kukaně o dost větší než běžná vejce, takže nebylo možné je naškrobit. Nedá se nic dělat, musím experimetnovat se vzorky sama. A po chvíli jsem konečně slavila úspěch - první kukaň byla na světě a seděla na vajíčko jako ulitá.