Návody

D Ů L E Ž I T É - Č T Ě T E !

Prohlašuji, že veškeré návody a předlohy publikované na tomto blogu jsem vymyslela a vytvořila sama. Tímto dávám svolení k jejich dalšímu šíření na internetu při dodržení obou následujících podmínek současně:
1. Návod, či předlohu může na svůj web zkopírovat každý, kdo podle něj vytvoří vlastní výrobek a jeho obrázek publikuje spolu s návodem/předlohou.
2. Každý zkopírovaný návod či předloha bude opatřena viditelným popiskem s uvedením zdroje a funkčním proklikem na tento blog.

Výše uvedené se nevztahuje na rubriku Vzory, neboť na tyto vzory se vzhledem k jejich stáří a anonymitě nevztahují žádná autorská práva.

Návody a předlohy na ostatní výrobky zájemcům zašlu e-mailem. Žádosti si pište do komentářů ke konkrétním příspěvkům. Děkuji.

čtvrtek 24. září 2020

Scrapbook

Scrapbooking- což by se dalo volně přeložit jako kniha výstřižků - je dnes poměrně rozšířenou zábavou. Jeho rozmach započal v 80. letech 20. století v USA. Ale jeho historie je podstatně starší. Už v 15. století si lidé zvykli vkládat do knih různé drobnosti, které si chtěli uschovat. Postupem času se z tohoto zvyku stal koníček - začaly vznikat první památníčky do nichž si přátelé vzájemně malovali, psali, vkládali různé obrázky, stužky, pramínky vlasů... Později k nim přibyly i fotografie. A to už se pomalu dostáváme k moderním scrapbookům.

I u nás existuje už dávno. Snad každý z nás měl v mládí sešit s novinovými výstřižky, fotografiemi a písničkami oblíbených zpěváků, či jiných idolů... A trempové odedávna na své vandry vozili tzv. "cancák" - sešitek, do nějž si lepili jízdenky z vlaků, vstupenky z památek a akcí, kreslili si mapky vandrů, zapisovali zážitky, přáníčka od ostatních... Já tedy měla obojí!

A i když jsem poprvé o scrapbookingu slyšela až někdy kolem roku 1993 a vůbec nechápala o co vlastně jde, tak jsem už o dva roky dříve začala jeden takový tvořit. Teprve před časem jsem na internetu natrefila na nějaký článek o scrapbookingu a vzpomněla si na ty své začátky: Na sešit s oblíbenými zpěváky i cancák, které jsou už dávno někde ztracené. Ale i na Jituščino první fotoalbum, které stále mám i když už jsem jím dlouho nelistovala.

V té době nic k tvorbě scrapbooků nebylo a člověk byl odkázán na vlastní fantazii i tvořivost. Já vzala zavděk vším, co se mi naskytlo a tak vznikla pestrá koláž fotografií smíchaná s různými výstřižky z pohlednic či časopisů. Chcete nahlédnout?





V pozdější době už podobná alba nebyla k dostání. Ale naštěstí jsem alespoň natrefila na náhradní listy. Mají trošku jiný odstín šedé, ale i tak jsem za ně tenkrát byla ráda. Byly větší, než jsem potřebovala, takže jsem ještě každý list musela obstřihnout a udělat nové dírky... A pak už nebylo vůbec nic a další Jituščiny fotografie jsou jen zastrkané v "kapsičkových" albech.


4 komentáře:

  1. Jsou krásná tato alba na lepení s mezilisty z pauzáku. Naštěstí pro fanoušky je stále dělají akorát už asi jen v kroužkové vazbě a ne v té staré svazovací.

    OdpovědětVymazat
  2. Zbožňuji stará alba! Zvášť od pradědečka, ten si s nimi hrozně vyhrál, uměl nádherně psát a podtrhávat.. Teď už nejsou k sehnání, i když bych ráda nějaké udělala.
    Tvoje je moc pěkné, je to skvělá památka :)

    OdpovědětVymazat
  3. Mám taková alba zaplněná dvě. To třetí jsem nedodělala... Jsou to krásné vzpomínky...

    OdpovědětVymazat
  4. I já měla několik sešitů s výstřižky, první byl plný krasobruslařů (v době, kdy jsem aktivně bruslila), pak následovaly další. Ani nevím, jde skončily.
    Syn dodnes má cancák, už je trampský, ale rodinný, který je plný výstřižků, jízdenek a vlastnoručních poznámek. 😀

    OdpovědětVymazat