Topík pro dceru

Jíťa po mě chtěla uháčkovat topík. Poslala si fotku, jak by měl asi vypadat, svoje míry, domluvili jsme se na barvě...  Koupila jsem přízi a protože s námi nebydlí, tak jsem koupila i podprsenku v její velikosti, abych měla s čím poměřovat velikost a pustila se do díla. Přiznám se, že už si nepamatuju, co to bylo za přízi, dělala jsem ho totiž už loni. Vybírala jsem nějakou bavlnu, aby to bylo na léto příjemné.

Kukla na lyžák (+ návod)

Adámek už chodí do 7. třídy, to znamená, že letos ho čeká lyžák. Vzhledem k tomu, že není zrovna sportovně založený a navíc docela nerad někam jezdí na více dní, tak jsme vůbec nepočítali s tím, že by chtěl jet. Jenže s nastupující pubertou se mu vidina několika dní na horách bez rodičů, zato s kamarády a hlavně kamarádkami docela zalíbila a projevil přání na hory jet. Nejsme z toho s manželem zrovna odvázaní, docela se bojím, aby si při své nešikovnosti něco neudělal, ale na druhou stranu nemám srdce mu to zatrhnout.

Pletený svetr

Konečně se mi podařilo doplést manželovi svetr. Ještě jsou některé dny chladné, tak ho snad užije. Je z párané příze, takže podle toho taky vypadá. Krom toho, když jsem dopletla záda a předek, zjistila jsem že mám málo příze a tak jsem rukávy udělala z jiné - a je to znát.

Pončo (+ návod)

Už dlouho nosím v hlavě nápad na pončo vytvořené technikou "tkané háčkování". Mnohé jste o ní zřejmě alespoň slyšely, ale pro všechny případy: Je to poměrně jednoduchá technika, kdy se jednou přízí uháčkuje dírkovaný podklad a následně se dírkami proplétá jiná (často silnější) příze. Já chtěla na provlékání rozstříhat stará trička na provázky. První pokus však nevyšel podle mých představ, protože tričko bylo už značně seprané a vybledlé a i po rozstříhání to na něm bylo vidět. Musela bych použít trička nová, ale to mi zase bylo líto...

Veselý svetřík ze zbytků

Když skončilo léto - letos někdy v půli srpna, probrala jsem Adámkovo oblečení, abych vyřadila to, z čeho už vyrostl. Při té příležitosti jsem zjistila, že na letošní podzim a zimu nemá žádný svetr. Ty, co nosil mu jsou už všechny malé a těch pár, co tu mám po Jitce, nebo od známých, jsou zatím moc velké.

"Konečně tedy můžu zase sáhnout po jehlicích..." zajásala jsem, prolistovala prastaré časopisy, našla asi tři svetříky, které se mi zdály jednoduché na pletení a dost zajímavé pro druháka. Já jsem byla pro kostičkovaný, alespoň bych mohla zužitkovat některé zbytky přízí. Jenže bude se líbit? Není nic snažšího, než se zeptat. A tak jsem obrázky vybraných svetříků ukázala Adámkovi:

"Tenhle!" zabodl prst do obrázku. "Vypadá jako Minecraft."

Miminkovské svetříky

Když jsem čekala Adámka, tak jsem se pochopitelně také na jeho příchod připravovala. Jak jinak, než pletením svetříků. Jejich fotky už jsem sem chtěla vložit dávno, ale uložila jsem si je tak šikovně, že jsem je dlouhou dobu nemohla vůbec najít. Až jsem hledala nějaké jiné, najednou na mě vykoukly z hlubin mého noťásku a tak se konečně s mimi mohu pochlubit. Bohužel kvalita odpovídá stáří fotografií, jsou všechny z let 2007-08

Béžová vestička

Vestiček není nikdy dost. Když Adámek vyrostl z té minulé, nezbývalo než uháčkovat další. Tentokrát jsem vybrala béžovou barvu, protože už jsem doma měla zip - proč ten jsem kdysi koupila už dávno netuším, ale byl nejvyšší čas ho využít. Další rok už by mohl být krátký a kdoví jak dlouho by mi pak zase doma ležel.

Modrobílá vestička

Tuhle vestičku jsem háčkovala Adámkovi předloni. Zjara a zpodzimu vestičky vždycky hodně užije. Prohrabala jsem taburet, kde schovávám klubíčka a vybrala zbytky modré příze. Zdálo se mi, že by na vestičku mohla vystačit. Vybrala jsem si vzor a pustila se do práce. Když jsem byla asi v polovině, bylo jasné, že modrá příze stačit nebude.

Úplně první vestička

Dlouho jsem přemýšlela, jestli sem toto vůbec dávat. Fotka nic moc a vlastně i článek takový nijaký. Ale mám tu popisek vzoru, který bych si ráda schovala, protože se mi moc líbí a je dost pravděpodobné, že jej budu chtít ještě někdy na něco použít.

Soupravička pro mimi

Před časem přibyl do naší poměrně rozvětvené rodiny nový člen. Mojí neteři se narodila malá Viktorka. Tímto jsme de facto všichni postoupili v generačním žebříčku o jeden stupínek. Švagr se švagrovou se stali dědečkem a babičkou a manžel se mnou prastrýcem a pratetou.

Hřejivý svetřík s rolákem

Zima už klepe na dveře a mně se konečně podařilo dodělat nový svetřík pro Adámka. Vzorek se mi moc líbí, je pěkně plastický, díky čemuž svetřík působí hřejivě už na pohled. Pletla jsem ze zbytků profi-příze. Pro velikost na výšku cca 100 cm stačilo jen 35 dkg. Rukávky jsem udělala trošku delší, aby se daly ohrnout. Knoflík na roláku slouží jen jako ozdoba.