Dárek

Jak jsem už psala, v sobotu jsme byli pozvaní na oslavu tetiných šedesátin. A na oslavu se přece nesluší přijít bez dárku. Přání oslavenkyně jsem zjistila prostým dotazem a při nejbližší cestě do Prostějova jsme to vzali cestou přes elektro.

Doma jsem krabici schovala do skříně a balení nechala až na později. Však papírů mám hromadu. Vytáhla jsem ji až v sobotu dopoledne a zjistila, že papírů mám sice velkou rulu, ale z každýho je půlka ustřižená a ta zbývající na zabalení krabice nestačí. Co teď? Začala jsem hledat obyčejný bílý baličák. Někde by ho měla být taky pořádná rula. Tak to bude bílý, no a co! Jenže baličák už pamatoval řadu let, což znamená, že bílý rozhodně nebyl, dokonce nebyl ani jednobarevný, ale jaksi podivně mramorovaný. A jsem namydlená! Prohledávám skříňky, jestli někde nenajdu něco, co by se hodilo: Plakát, kus tapety, cokoliv... Nakonec jsem našla zbytky krepáku. Naštěstí se ta škatule do toho největšího kusu vešla! Jenže dárek v krepáku vypadal pořád tak divně. Krepáků bylo hodně a různých barviček... A tak mě napadlo zkrášlit balíček květinami. Inspirovala jsem se částečně v knížce, kterou jsem dostala za účast v jakési soutěži, částečně u Janinky na blogu, přidala trochu vlastní kreativity a takhle to dopadlo:

Zdroj: http://kerria.pise.cz/35-darek.html
Na oslavě vzbudil dárek pozornost. Ale příště už si dám pozor, abych měla skutečný balicí papír, protože s tím krepákem se musí hrozně opatrně, aby se neprotrhl.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/35-darek.html


Zdroj: http://kerria.pise.cz/35-darek.html